K nejpozitivnějším počinům prezidentské éry Václava Havla na Pražském hradě bezpochyby patří zpřístupnění podstatné části jeho areálu a také obnova některých jeho částí, k níž bylo přizváno i několik špičkových architektů. Pozvání neodmítla ani světově uznávaná česko-britská architektka Eva Jiřičná, která vdechla nový život zpustlé oranžérii v Královské zahradě…
Přístavní městečko Hastings na jihovýchodním pobřeží Anglie znají dobře ti, kdo pozorně poslouchali při hodinách dějepisu, a to díky bitvě, jež se roku 1066 odehrála nedaleko odtud a výrazně změnila tvář ostrovního království. Normanský vévoda Vilém porazil krále Harolda, anglosaské království padlo. Pravidelní diváci televize si zase mohou Hastings pamatovat coby dějiště úspěšného britského detektivního seriálu Foylova válka. Právě Hastings bývá někdy označován – s trochou nadsázky – jako „rodiště“ televize, protože tu v letech 1922–1924 žil, pracoval a vynalézal její průkopník John Logie Baird…
Hastings, oáza přímořského klidu Read More »
Národní park Mount Aspiring byl založen roku 1964 a dnes tvoří část oblasti Te Wahipounamu zapsané na seznamu Světového dědictví. Je dokonale vyváženým koktejlem odlehlé divočiny, vysokých hor a nádherných údolí, skutečným rájem pěších turistů a naprostou „povinností“ pro horolezce – zdejší výhledy a scenerie jsou nekonečné, pohlcující a nezapomenutelné…
Národní park Mount Aspiring Read More »
Za nejvzdálenější francouzskou památkou UNESCO, která je zároveň jednou ze dvou nejnovějších, zapsaných teprve vloni, musíme až k protinožcům – jde totiž o laguny Nové Kaledonie. Toto melanéské souostroví ležící v jihozápadním Pacifiku na východ od Austrálie patří Francii již od poloviny 19. století a dnes má v jejím správním systému zcela unikátní postavení lišící se od jiných francouzských zámořských území. V roce 2014 nebo krátce po něm by se mělo konat zásadní referendum o dalším směřování země včetně možnosti jejího úplného osamostatnění.
Laguny Nové Kaledonie Read More »
Lamy – zvířata u nás známá většinou jen luštitelům křížovek jako „bezhrbý velbloud na čtyři“ hrála výraznou roli v prekolumbovských kulturách jihoamerických velehor a v mnoha ohledech neztratila svůj význam ani později. Pro přepravu jakýchkoli nákladů v Andách byli tito sudokopytníci až do rozvoje automobilové dopravy tak nenahraditelní, že získali přídomek, jenž dal název i tomuto článku…
Lamy – andské lodě Read More »
První zastávkou prohlídky solného dolu v Bad Dürrnbergu nad Halleinem je šatna, kde se každý návštěvník nasouká do bílé plátěné kombinézy, aby si v podzemí neponičil oblečení. Následně celá skupina, podobající se teď zájezdu mlynářů, sestoupí o patro níž, kde už čeká důlní vláček. Sotva metr široká lokomotivka je připojena k otevřeným podvozkům s podélnými dřevěnými lavicemi, na které se usedá obkročmo. Po asi půlkilometrové svižné jízdě tyto spřáhnuté mobilní kladiny zastaví a průvodce nám sdělí, že dál už musíme po svých…
V solném světě nad Halleinem Read More »
Poutní areál v Římově, nenápadné obci asi 15 km jižně od Českých Budějovic, patří k nejpozoruhodnějším církevním komplexům v Čechách. Ústřední loretánská kaple z poloviny 17. století, doplněná zvonicí z roku 1891, napodobuje Svatou Chýši – legendární obydlí Panny Marie, údajně přemístěné anděly z Nazaretu do Dalmácie a poté do italského Loreta. Pozornost upoutá uctívaná soška Černé Madony (Panny Marie Římovské) z roku 1679, malířská výzdoba ambitů s mariánskými motivy a čtyři poutní oltáře. Přilehlý kostel sv. Ducha pochází z let 1672–1697…
Římov stále láká poutníky Read More »
S trochou nadsázky se dá říci, že pro maltskou kuchyni je nejdůležitější fenek. Ale není fenek jako fenek, a tak mohou zůstat milovníci zvířat klidní – známé pouštní lištičky s velkýma ušima se na Maltu rozhodně nedovážejí. „Fenek“ je totiž v maltštině králík a pokrm z něj připravovaný, fenkata, doslova „večer, kdy se jí králík“, je maltským národním jídlem…
Batu Punggul je vápencová jehla zasazená doprostřed deštného pralesa na samé jižní hranici státu Sabah. V nitru zkrasovatělé skály vysoké téměř 200 metrů se nalézá celá řada úchvatných jeskyní, z jejího vrcholu je fascinující výhled do okolí. Malá přírodní rezervace kolem je odvěkým územím dříve kanibalského etnika Murutů. Na jedinečnost jejich kultury, ale i na unikátní zachovalost fauny a flóry rozsáhlého okolí Batu Punggul se již delší dobu snaží upozornit Společnost pro rozvoj venkova (KPD), která se také stará o plynulý chod zdejší jednoduché turistické infrastruktury…
Ekotechnické muzeum najdeme v bubenečské Papírenské ulici – v areálu staré čistírny odpadních vod, který je nejen jeho sídlem, ale i hlavním a nejcennějším exponátem. S trochou zlehčení se dá říci, že muzeum vystavuje samo sebe…
Ekotechnické muzeum v Bubenči Read More »
Když obyvatelům vesničky Heath Row nedaleko Londýna začala za první světové války startující letadla plašit slepice, brali to se smyslem pro vlasteneckou povinnost. S tím, že jejich domky musely časem ustoupit rozrůstajícímu se letišti, se už smiřovali hůř. Snad je teď aspoň těší fakt, že je Heathrow největším letištěm v Evropě…
Skleník na Heathrow Read More »
Berlín, hlavní město Německa, ležící v jezernaté oblasti při soutoku Sprévy a Havoly, tvoří samostatnou spolkovou zemi obklopenou Braniborskem. Se svými 3,4 miliony obyvatel je nejlidnatějším německým městem a po Londýnu a Paříži třetí nejlidnatější metropolí Evropské unie…
Staronová metropole Read More »
Pro převládající zelenou barvu krajiny se Irsku někdy říká „Smaragdový ostrov“. Zeleň má však i další významy – je spojena s národním symbolem jetelového trojlístku (shamrock), oslavami svátku sv. Patrika i s mnohými zelenookými obyvateli. Především si však tuto barvu zvolila katolická církev a svislý zelený pruh na irské vlajce je toho dokladem. Oranžový pruh je znakem protestantismu (pochází od Viléma III. Oranžského) a oba odděluje pruh bílý jako symbol (mnohdy křehkého) míru…
K dispozici tu jsou dva vojáci natření od hlavy k patě zelenou barvou, obličej, ruce, uniforma, boty, prostě všechno, stojí na zeleném stupínku, mezi sebou prázdnou židli s červeným sedákem, jinak také celou zelenou. Před nimi na stříbrném soklu jeden kompletně stříbrný voják a vzadu dokonce jeden normální, pokud za normální považujeme, že mu společnost na hnědém podstavci dělá na zadních stojící plyšový medvěd s bíločervenou šerpou s nápisem Berlin přes prsa. K dispozici jsou vlajky vítězných mocností a také německá, taková ta zvláštní, co měla přes tři horizontální pruhy věnec z obilí a v něm kladivo s kružidlem. Zpod červenobílého slunečníku vybíhá co chvíli fotograf v černém cylindru a upravuje si detaily…
Nad hladinou jezera se převaluje závoj jemné mlhy přicházející noci. Z rákosí kuňkají žáby a na břehu porostlém stromy a hustými keři se překřikují ptáci. Najednou se z dálky ozve koňské zařehtání. A znovu a ještě jednou. Beru dalekohled a na protější straně zátoky pozoruji bílého hřebce, jenž pobíhá v ohradě. Zastaví se až u vody a znovu zařehtá…
Romantický Shannon Read More »
Pergamské muzeum nenajdeme v maloasijském městě Pergamu, tedy v dnešní turecké Bergamě vzdálené zhruba 30 km od pobřeží Egejského moře, nýbrž v Berlíně, kde představuje jednu z nejvýznamnějších položek na mapě evropského kulturního zeměpisu…
Pergamon na Muzejním ostrově Read More »
Pochopit schizofrenii poválečného Berlína nejlépe pomohou historické fotografie Postupimského náměstí. Už jeho název je symbolický: připomíná konferenci o poválečné politice spojenců v Německu, která záhy přerostla v tzv. studenou válku. Tam, kde ještě ve 30. letech pulzovala nejrušnější dopravní křižovatka, zbyly jen trosky a po jejich odklizení zaplevelené území nikoho, kde se 40 let směli svobodně pohybovat jen králíci…
Potsdamer Platz – moderna místo zdi Read More »
V ohradě se páslo několik koní a hříbat. Zatímco koňští mazáci náš příjezd zaznamenali jen krátkým pozvednutím hlavy, hříbatům jsme viditelně zpestřili jejich bezstarostné, ale trochu nudné mládí. A tak hned začala zkoumat naše batohy i kapsy a hledat něco na zub…
Leckdo považuje Postupim za jakési předměstí Berlína, přitom se jedná o samostatné město, a to dokonce hlavní. Je totiž metropolí spolkové země Braniborsko, která Berlín obklopuje. Má 150 800 obyvatel, o něco menší Braniborskou bránu než je ta berlínská, holandskou čtvrť cihlových domků, pseudorománskou baziliku, francouzský i ruský kostel. V letech 1952–1990 byla okresním městem a na jejím mostě Glienicker Brücke si oba rozdělené německé státy vyměňovaly své špiony. Po vystavění berlínské zdi ztratila Postupim se západním Berlínem jakékoli spojení, a tak ačkoli leží na jihozápadě aglomerace, mohlo se sem jen složitou objížďkou přes východní část. Dnes je všechno jednodušší, ale proti spojení s Berlínem se Braniboři jasně vyslovili v květnu 1996…
Daleko na východě Středozemního moře, geograficky v Asii, ale politicky v Evropě, leží Kypr. Ostrov slunce, moře a pláží, kde se z mořské pěny zrodila Afrodíté, ostrov deset tisíc let dlouhé historie připomínané antickými sloupy, středověkými kostelíky i křižáckými hrady, ostrov hor a údolí s nedotčenou přírodou, ostrov zapadlých vesniček i luxusních letovisek s mezinárodní klientelou…
