Je krásná, provedená v jemných barevných tónech, mírně, ale o to záhadněji se usmívá, ať se pohnete kamkoli, sleduje vás vědoucím pohledem. Jistě – Mona Lisa. Jenže tahle nevisí v Louvru. Je jí skoro 1800 let a posledních dvacet opět hledí vzhůru z podlahy triclinia tzv. Dionýsova domu v Seforidě…
Mona Lisa z Galileje Read More »
Pokud na starých fotografiích uvidíte prezidenta Masaryka sedět na bílém koni, jde určitě o lipicána. V roce 1915 totiž rakouská vojenská správa část stáda, asi dvě stovky mladých hřebců a klisen, přesunula z domovské Lipice ve Slovinsku do hřebčína v Kladrubech nad Labem, aby koně uchránila před válečným běsněním na Balkáně. V roce 1918 úřady nové republiky zvířata zabavily a přesunuly je do Hostouně na Šumavě a odtud do slovenských Topolčianek, kde měl prezident letní sídlo…
Jedna z evropských rarit, poslední opravdu neponičená výspa přírody, vzácné druhy zvířat a ptáků – tak popisují oblast skotského severozápadu turistické průvodce. Vnímavým návštěvníkům ale tato část Skotska nabízí mnohem více, než hory a liduprázdná zrádná vřesoviště zahalená mlhou. Lidé, kteří dovedou ocenit dramatickou krásu drsné přírody a jsou schopni objevovat neočekávané i za deštivého počasí, budou na tento kout Skotska dlouho vzpomínat…
Severozápad Skotska Read More »
Když v roce 2007 celý svět hledal svých nových sedm divů, list Aftonbladet se zeptal čtenářů, která díla ve Švédsku by poctili tímto titulem. V anketě, jíž se zúčastnilo na osmdesát tisíc lidí, získal nejvíce hlasů vodní kanál Göta…
Vodní kanál Göta – švédský div světa Read More »
Na slavnou zlatokopeckou minulost Zlaté Hory na Jesenicku dnes jen vzpomínají, i když poslední vozík s horninou obsahující vzácný kov vyjel ze šachty teprve nedávno, v roce 1993. Skončila tak poslední etapa v historii těžby zlata na severu Jeseníků. V porovnání se stovkami let v dávné minulosti bylo ale toto novodobé dobývání jen krátkou epizodou…
Zlaté Hory – jesenický Klondike Read More »
New York leží z větší části na ostrovech, a proto jsou jeho mosty důležitými komunikačními prostředky. Průlivy, které jednotlivé ostrovy oddělují, i řeka Hudson jsou však natolik široké, že dlouhou dobu byl New York odkázán na převozní lodě a svých mostů se dočkal až ke konci 19. století. Většina mostů patřila v době svého vzniku k vrcholům stavebního inženýrství a najdeme je v odborných i populárních publikacích o architektuře. Nejslavnějším z nich zůstává ten, který byl první…
Brooklynský most a ty ostatní Read More »
Kdyby se někdy soutěžilo o nejsvětštější místo ve Svaté zemi, myslím, že by s přehledem vyhrál Ejlat, dokonce i nad Tel Avivem s jeho nočním životem a klubovou scénou. Pouhých 13 km pobřeží Rudého moře na severním konci Akabského zálivu, které patří Izraeli a jemuž Ejlat dominuje, je moderní turistickou zónou se vším dobrým i špatným, co k ní na počátku 21. století patří…
Tam za pouští je Ejlat Read More »
Ve skotské krajině není těžké věřit na pohádky – atmosféra přírodního prostředí se zdá navozovat existenci skřítků a víl, cáry mlhy někdy dokážou vykouzlit fantastické přeludy. K pohádkám patří též královské paláce. Právě takové sídlo se všemi romantickými rekvizitami stojí v údolí řeky Dee – původně královský hrad, dnes neogotický zámek Royal Balmoral. Ozdobné okrouhlé věžičky v rozích mohutné hlavní čtverhranné věže i na postranních křídlech připomínají čepice skřítků a jsou charakteristické spíše pro francouzský stavební sloh. Francie a Skotsko byly během historie „starými spojenci“ (auld alliance), často proti společnému nepříteli – Anglii…
Královský Balmoral Read More »
Každý kus země má svou dominantu. Stejně, jako je pro obyvatele východního podhůří Krkonoš takovým majákem Sněžka, v západní části tohoto pohoří je obdobným symbolem Kotel…
Na konci 17. století se Švédsko řadilo k silným evropským mocnostem. Patřilo mu dnešní Finsko, Estonsko a Lotyšsko, ovládalo Rujanu a pobřežní část Předního Pomořanska. Území získaná na druhé straně Baltu ale mohli Švédové účinně kontrolovat jen díky svému námořnictvu. Král chtěl posílit jeho pozici, a proto rozhodl vybudovat na ostrově Trossö, největším z početného souostroví při jižním pobřeží, novou námořní základnu. V roce 1680 zde založil město Karlskrona…
Námořní Karlskrona Read More »
Česko se probouzí do mrazivého prosincového rána. Lidé zapínají rychlovarné konvice, někteří otáčejí knoflíkem přímotopů. Z vozoven vyjíždí jedna tramvaj za druhou, blíží se ranní dopravní špička. V továrnách se rozbíhají stroje. Na velké čelní stěně centrálního energetického dispečinku v pražské Elektrárenské ulici se údaj o spotřebě elektřiny rychle přibližuje údaji o dodávkách z elektráren. Dispečer zmáčkne tlačítko a 250 km daleko se otevírají ventily a široké potrubí hltá hektolitry vody…
Po dvou třech dnech strávených na dolním a středním Manhattanu, po návštěvě Sochy Svobody, Time Square a dalších newyorských „nezbytností“ dostane zpravidla turista z Česka chuť navštívit černošský Harlem a pokud možno některou z proslulých nedělních bohoslužeb v baptistických kostelech. Touha po dobrodružství většinou překoná strach z neznámého. Pochlubit se zážitky z Harlemu je módní a vzrušující. Pokud ale s sebou nemáte skutečného znalce této čtvrti, to pravé vám snadno unikne…
…byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret
(Lukáš 1, 26)
Nazaretská zastavení Read More »
Varovaly mne už mosazné tabulky s nápisem „Jen pro členy“ na venkovních lavičkách. Přesto jsem otevřel těžké dveře nadepsané „Jen pro členy“ a ocitl se v rozlehlé vstupní hale obložené dřevem. Když muž v uniformě dotelefonoval, bez zjevného zájmu zvedl hlavu: „Yes?“ Představil jsem se jako novinář a zeptal se, zda bych si pro účely reportáže nemohl prohlédnout klubovnu golfového klubu. „No.“ Jen nahlédnout. „No.“ To mohou jen členové, pokusil jsem se zavést konverzaci a umluvit ho. „Yes,“ usmál se a lehce mi pokynul rukou. Tím směrem byly dveře…
Krkonoše jsou naší nejvýznamnější lavinovou oblastí. Na vzniku lavin se podílí několik faktorů – především charakter terénu, tedy sklon a expozice svahů a jejich vegetační kryt, dále množství a charakter sněhových srážek, které na daných svazích vytvářejí sněhovou pokrývku. Její vlastnosti jsou ovlivněny větrem, teplotou vzduchu a slunečním zářením. Přestože jsou popsány sesuvy lavin i na zalesněných svazích, drtivá většina vzniká v pásmu nad horní hranicí lesa, na svazích pokrytých jen nízkou vegetací…
„Se zbývající částí mé majetkové podstaty ať je naloženo následujícím způsobem: Vykonavatelé závěti vytvoří z kapitálu získaného prodejem cenných papírů fond, z jehož úroků budou každoročně udělovány ceny těm, kteří se v uplynulém roce nejvíce zasloužili o prospěch lidstva….Je mým výslovným přáním, aby při udělování cen nebyl brán zřetel na státní příslušnost kandidátů, ale aby ji obdrželi ti nejzasloužilejší, bez ohledu na to, jsou-li Skandinávci nebo ne.“
Paříž, 27. listopadu 1895
Alfred Bernhard Nobel
Alfred Nobel – nejbohatší tulák Evropy Read More »
Moravské město v severním podhůří Hrubého Jeseníku se od svého založení někdy v polovině 13. století nazývalo Freiwaldau a s různými hláskovými obměnami si toto jméno udrželo až do roku 1947, kdy už mělo počeštěný název Frývaldov. Od svého založení až do poloviny 20. století to také bylo město převážně německé. S nuceným odsunem Němců po druhé světové válce a s příchodem českých dosídlenců dostalo i nové jméno Jeseník…
Zajímavé a bohaté umělecké sbírky najdeme ve všech větších městech Nového světa, tím spíše v New Yorku, který je obecně považován za „nejevropštější“ část Spojených států. Úsek Páté avenue od 82. po 105. ulici se dokonce nazývá Muzejní míle, protože tu stojí hned devět různých muzeí včetně slavného Metropolitního. Další významné sbírky našly svůj domov nedaleko od Páté avenue, a tak můžeme Manhattan označit za srdce newyorského výstavnictví…
Umělecké sbírky nejen na Muzejní míli Read More »
Izraelské středozemní pobřeží je nevídaně rovné, do moře se zanořuje pozvolna a z pevninské strany je téměř v celé své délce provázeno buď nízkými útesy nebo písečnými dunami. K mořeplavbě tudíž není moc vstřícné, vyjma Haifského zálivu na severu země, který jako jediný tuto rovinnou hegemonii narušuje. Hlavně jeho severní cíp byl odnepaměti vyhledáván kvůli příhodnému přírodnímu kotvišti, od nějž se rozebíhalo do vnitrozemí několik frekventovaných stezek. Přístavní město Akko, které tady vyrostlo, se proto na dlouhý čas stalo hlavní vstupní branou do Palestiny…
Akko, dávná brána Svaté země Read More »
„Elektrický osobný vlak do Starej Lesnej, Tatranskej Lesnej, Horného Smokovca, Pekné Vyhliadky a Starého Smokovca je na nástupisku druhom“ Kdepak! Bez tohoto hlášení, které se den co den rozléhá nádražím v Tatranské Lomnici, ani bez podobných hlášení ve Smokovci a na Štrbském Plese by Tatry nebyly Tatrami. Lépe řečeno, nebyly by tím, čím jsou s Tatranskými elektrickými železnicemi alias „električkami“ a určitě i se svými dvěma nejznámějšími lanovkami…
Do Tater na kolech, po kolejích i po laně Read More »
