Jméno autora:Země světa

Gentský oltář

Gentský oltář

Když ctihodný gentský občan Joos Vijd někdy v roce 1420 pověřil malíře Huberta van Eycka vytvořením retáblu pro oltář rodinné kaple v místním farním kostele, sotva mohl tušit, že „Gentský oltář“ bude ještě po bezmála 600 letech připomínat jeho památku, ba co více, že bude patřit k nejvýznamnějším dílům světového umění…

Gentský oltář Read More »

Fudži a pět jezer

Posvátná hora Fudži je jedním z nejznámějších symbolů Japonska. Její jméno znají lidé na celém světě – a to i ti, co se jinak o Japonsko vůbec nezajímají. Pro svůj dokonale symetrický tvar a téměř trvale zasněžený vrchol, který vysoko vyčnívá nad okolí a je viditelný z velké dálky, se Fudži všeobecně řadí k nejkrásnějším horám světa…

Fudži a pět jezer Read More »

Tam, kde nuda nehrozí

Také vždycky dlouho přemýšlíte, jak naplánovat prázdninovou trasu, když vyrážíte i s malými cestovateli? V Nizozemsku si hlavu moc lámat nemusíte. Atrakcí, které zajistí dětem zábavu, ale přitom jim poskytnou nenásilnou formou také zajímavé poučení, je tu skoro nepřeberně. Zoologické zahrady, akvária a delfinária, nejrůznější zábavní parky. Stačí si vybrat…

Tam, kde nuda nehrozí Read More »

Richmondem na kole

Jedinečný průhled prochází průsekem mezi stromy lesa Sidmouth v richmondském parku a dál východním směrem nad řekou Temží, nad náměstím Sloane Square a budovou ministerstva obrany na Whitehallu až k jedné z ikon britské metropole. Patří k několika londýnským výhledům chráněným zákonem, které jsou zaneseny do územního plánu a nesmí je narušit žádné výškové budovy. V 90. letech minulého století proto například museli projektanti přestavovaného nádraží Liverpool Street Station snížit některé stavby…

Richmondem na kole Read More »

Zrcadla kraje

K Novohradským horám počítáme v širším slova smyslu na české straně také Novohradské podhůří, na rakouské pak Vitorazsko (Weitra), resp. celý kraj zvaný Waldviertel. Oblast zahrnuje jak nepříliš zvlněná, avšak poměrně vysoko položená (kolem 500 m n. m.) místa mezi Slepičími a Novohradskými horami, tak i vlastní masiv pohraničních lesnatých kopců vysokých 800–1000 m a široké nivy v povodí Stropnice, Malše a Lužnice. Granitická tělesa pronikající krystalickými břidlicemi moldanubického plutonu jako by určovala tvrdou tvář místa. Vodní tělesa skrytá v lesích a sevřená horami jsou při deštích stálou hrozbou povodní. Rybničnaté plochy se nepodobají sousednímu, sametově hebkému Třeboňsku ani v nejmenším. Snad jen přírodní památka Přesličkový rybník spolu s Kamenným rybníkem, porosty leknínu bělostného a vzácnými druhy vážek zasněně spočívá v měkkém stínu, jenž kladou okolní stromy koupající se v odpoledním slunci…

Zrcadla kraje Read More »

Baziliky – hledání starých časů

Pokud necestujete po Sardinii s průvodcem některé z cestovních  kanceláří, těžko hledáte ve volné krajině staré kulturní památky, ke kterým už původní cesty dávno zanikly. Problém je i v tom, že místní obyvatelé i ukazatele u cest často nazývají baziliky jinak, než se označují v  bedekrech a mapách. Při pátrání po takové osamělé středověké stavbě tak bezděky poznáváte  sardinskou krajinou ve zcela odlehlých koutech ostrova, kam běžné turistické trasy nevedou. Hledání osamělých staveb přináší i malá dobrodružství a nečekaná setkání, která často patří k těm nejintenzivnějším vzpomínkám…

Baziliky – hledání starých časů Read More »

Alcalá de Henares

Přestože historické jádro Alcalá de Henares figuruje v seznamu Světového dědictví UNESCO, většina cizinců přijíždějících do Španělska o existenci tohoto dvousettisícového města vůbec neví. Není se ale čemu divit, pokud vezmeme v úvahu, kolik se v zemi nachází měst, jejichž památky se těší ještě mnohem většímu celosvětovému věhlasu. Z tohoto pohledu je Alcalá spíše záležitostí pro znalce, což ovšem vůbec neznamená, že odtud budou jiní návštěvníci odjíždět zklamáni…

Alcalá de Henares Read More »

Inovace a hightech v Křemíkovém Sasku

V Drážďanech byl vyroben první evropský porcelán, zdejší hospodyně Melitta Bentzová vynalezla filtr na kávu, zrodilo se tu první víčko na pivní korbel, místní slečna Christine Hardtová přihlásila k patentování první nastavitelnou podprsenku v Německu, Paul Pfund přišel jako první Němec s kondenzovaným mlékem, Karl August Lingner zase s první ústní vodou…

Inovace a hightech v Křemíkovém Sasku Read More »

Jezero věčné inspirace

Cestu k Ženevskému jezeru vám ve Švýcarsku ukáže jen málokdo, byť je největší v Alpách. Rozlehlou vodní plochu ve francouzské části země zná každý pod názvem Lac Léman. První zmínky o něm se objevily pár desítek let před naším letopočtem. Antické pojmenování tehdy proslavil Gaius Julius Caesar, když při tažení proti Helvétům zaznamenal Lacus Lemanus ve svých zápiscích…

Jezero věčné inspirace Read More »

Glacier – nejvznešenější ledovcová divočina

Ostré štíty hor, ledovcové splazy, křišťálově průzračná jezera, duhové vodopády, na horských loukách počátkem léta doslova záplavy květů a rudozlatý podzim babího léta v horských údolích. To je tvář letos stoletého národního parku Glacier, ale také jeho ještě o 15 let staršího bratra na kanadské straně, s nímž tvoří už od roku 1932 „mezinárodní mírový park“, první svého druhu na světě… Území parku je součástí Skalnatých hor (Rocky Mountais), které se jako mohutná hradba zvedají nad rovinami prérií a po jejichž vrcholech vede kontinentální rozvodí mezi Tichým, Atlantským a na některých místech i Severním ledovým oceánem. Páteří národního parku jsou dva skalnaté hřbety, Livingston a Lewis Range, které se táhnou přes severozápad státu Montana a pokračují do kanadské provincie Alberta. Parkem prochází 49. rovnoběžka, která byla v roce 1818 zvolena za hranici mezi Spojenými státy a tehdejším britským územím, které se později stalo součástí Kanady. Právě Kanaďané začali toto území s neobyčejně krásnými jezery chránit jako první. Už v roce 1895 vyhlásili národní park Waterton Lakes. I když se z původních 140 km2 postupně zvětšil na více než 500 km2, pořád je o hodně menší než národní park Glacier, který na druhé straně hranice vyhlásila vláda USA v roce 1910 na území větším než 4000 km². Jméno Glacier vystihuje skutečnost, že v parku jsou obdivuhodným způsobem seskupeny všechny glaciální a postglaciální jevy horského zalednění. V roce 1932 pak byly oba parky spojeny jako symbol míru a dobré vůle v jeden, nazývaný Waterton-Glacier International Peace Park. Od té doby zde existuje pouze administrativní hranice a návštěvník přechod z jednoho parku do druhého vůbec nepostřehne…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2010 Jan Votýpka kategorie: 6 – 2010 Severozápad USA

Glacier – nejvznešenější ledovcová divočina Read More »

Causses – kraj kaňonů a jeskyň

Jižně od Centrálního masivu leží svérázná turistická oblast, která láká stále větší počet návštěvníků nejen bohatstvím svých přírodních krás, ale i čistým ovzduším a řekami. Na mapách ji najdeme pod označením Causses, což je vlastně obecný název pro rozsáhlé náhorní krasové plošiny s velmi strmými okraji. Původně zde byly souvislé vápencové tabule, které až postupem času řeky Tarn, Jonte a Dourbie „rozřezaly“ svými divokými kaňony na menší části, a vznikly tak čtyři hlavní plošiny – Méjean, Noir, Larzac a Sauveterre…

Causses – kraj kaňonů a jeskyň Read More »

Nara a počátky japonského buddhismu

Kromě Kjóta je nejvýznamnějším historickým městem v Japonsku Nara. Byla hlavním městem a sídlem císařů v letech 710–740 a 745–784. Zachoval se v ní poměrně velký počet památek, jejichž význam přesahuje hranice země. O tom svědčí i to, že osm míst v Naře je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO. Letošní rok je pro Naru obzvlášť významný: město slaví 1300 let od svého založení a při této příležitosti se v něm koná řada nejrůznějších akcí…

Nara a počátky japonského buddhismu Read More »

Proměny čtvrti Wapping

Proslulý anglický básník, kritik a zejména encyklopedista Samuel Johnson (1709–1784), známý svým výrokem, že „kdo je unaven Londýnem, musí být unaven i životem“, kdysi doporučil svým posluchačům, aby Wapping prozkoumali, neboť tak poznají životní způsoby, které si téměř nikdo nedovede představit. V těch dobách byla tato čtvrť na severním břehu Temže plná námořníků, různých nádeníků a v neposlední řadě také prostitutek. V současnosti tu bydlí především soudci, právníci, daňoví poradci, finančníci…

Proměny čtvrti Wapping Read More »

Ameland a tuleni

Stále zelené louky, pasoucí se ovce, písečné přesypy, nekonečné pláže, chladivý vítr a rybářské vesničky. Ráj na první pohled, který přivábí každého návštěvníka a dodá mu pocit absolutní volnosti, romantiky a relaxace. Takový je ostrov Ameland, kde se skoro zastavil čas. Možná se mnozí budou divit, že takové místo ještě lze objevit v jinak přelidněném Nizozemsku…

Ameland a tuleni Read More »

Slepičí hory

Krajina v Novohradském podhůří „je tak akorát“, jak říkají Jihočeši. Je kopcovitá, ale ne moc, je z větší části zalesněná, ale jsou tu i rozlehlé louky, žitná pole a svažité pastviny. Je protkaná říčkami a potoky, ale žádné velké toky, ostatně, na povodně si zdejší potůčky vystačí samy. Nestojí tady žádná velká města, jen městečka, městyse a nejvíc je vesnic s rozptýlenými osadami a samotami. Rybníky, ta mateřská znamení jižních Čech, bývají spíš menší, ale mnohé z nich jsou starobylé, ještě z předhusitských dob, jako rybník Žár. A ty cesty, pěšiny, stezky, úvozy a drobné silničky vroubené alejemi! Když podél nich rozkvetou na jaře staré jabloně a počátkem léta mohutné lípy, nastává nejkrásnější čas putování po této krajině, která má svou důstojnost i prostý venkovský půvab…

Slepičí hory Read More »

Bosa, město na řece

K nejhezčím městům na Sardinii patří Bosa, přitažlivá už svou polohou na obou březích řeky Temo, jež se pár kilometrů před svým ústím do moře zakroutí do dvojité zatáčky. Sídlo vzniklo ve fénických dobách, významnou roli hrálo pod jménem Bosa Vetus také v časech římské nadvlády nad ostrovem i ve středověku, kdy na kopci nad městem vyrostl strohý hrad…

Bosa, město na řece Read More »