Římským sochařům pozdně republikánského a císařského období se často vyčítá, že nepřicházeli s ničím novým, vycházeli z formální tradice řecké a helénistické a ve velké míře produkovali kopie či předělávky starších děl pocházejících z řeckého kulturního okruhu. Samo o sobě na tom ale není nic špatného, zvláště když si uvědomíme, že mnohá řecká díla známe dnes jen z římských kopií, neboť originály jsou nenávratně ztraceny…
Římské národní muzeum Číst více »
Víte, co má společného durynský Výmar s anhaltskou Desavou? Ano, jedno slovo, právě to, které je v nadpisu článku. A které ani nemuselo existovat, kdyby dal Walter Gropius přednost rovněž zvažovanému výrazu Bauhütte coby poctě gotickým kamenickým hutím, jejichž komplexní provoz byl novému hnutí velkou inspirací. A které se postaralo o společný zápis obou měst na seznam Světového dědictví UNESCO…
Na východě poušť Gobi, na západě Tarimská pánev a ještě obávanější poušť Taklamakan a mezi nimi oáza Tun-chuang. Legendární Hedvábná stezka se tu kdysi dělila na západní a jižní větev. Díky ní tu vznikla jedna z nejvýznamnějších buddhistických památek na světě – jeskynní chrámy Mo-kao neboli Jeskyně tisíce Buddhů…
Krásy oázy Tun-chuang Číst více »
Pozorovat tučňáky ve vodě i na souši, při plávání nebo krmení, můžeme bez potíží v zoo. Zaplavat si s nimi, to se ale jen tak nepoštěstí. V Evropě se to podaří na jednom jediném místě. V aquaparku a saunovém světě Spreewelten v Lübbenau, jedné ze vstupních bran do Spreewaldu, kde si můžete hýčkat tělo i duši, nehledě na věk či počasí. Nedělat nic, odpočinout si, načerpat novou energii, nadýchat se čerstvého vzduchu či naslouchat štěbetání ptáků…
Koleje z nádraží v Brienzu pod vrchol Rothornu v letech 1914 až 1931 rezavěly. Provoz na dříve vyhledávané trati horské zubačky byl kvůli nerentabilitě zastaven. Výluka dráze nakonec prospěla. Zatímco Švýcaři v těchto letech železniční síť elektrifikovali, odstavený úsek tomu ušel. Díky tomu zaujímá zubačka na Rothorn mezi ostatními dráhami výjimečné postavení…
Láká vás představa několika dnů strávených sice se všemi příjemnými vymoženostmi civilizace, ale zároveň bez jejích stinných stránek a rušivých vlivů? Uprostřed přírody, kde (skoro) nespatříte auto, ale s pohodlným zaopatřením nadosah? Pokud jste odpověděli dvakrát ano, vaše vysněné místo se jmenuje Stoos…
Stoos – oáza klidu Číst více »
Zatímco portugalská přímořská letoviska praskají v letní sezoně ve švech, po kopcích odlehlého severu se prohání spíše vítr než turisté. Přitom právě v této oblasti s divokou krajinou objevíte skutečné tradice této nádherné země…
Národní park Bryce Canyon patří ke skvostům Coloradské náhorní plošiny. Jeho labyrint bizarních skalních útvarů je důvodem, proč lidé opustí tradiční průjezdní trasy a učiní zajížďku do zdejší svérázné krajiny s drsným klimatem. Ve skutečnosti se nejedná o kaňon v pravém slova smyslu, ale o erozí zpracovanou hranu náhorní plošiny. Nese jméno po muži, který příliš nadšení pro krásy skalních útvarů neměl. Pět roků se v 70. letech 19. stol. rval se zdejší drsnou přírodou, než se odstěhoval do příjemnějších končin. O kaňonu pronesl památný výrok: „Je to jen proklatá díra, kde se ztrácejí krávy!“
Bryce Canyon – proklatá díra Číst více »
V něčem podobné, v něčem rozdílné, v obou případech krásné, s interiéry plnými vybraných uměleckých děl a drahého nábytku – takové jsou dva domy, které poodhalují, jak se žilo a bydlelo na vybraných amsterdamských adresách u velkých grachtů v 19. stol…
Noblesa, krása, bohatství Číst více »
Velkou cenou Itálie odstartovala v roce 1922 historie jedné z nejslavnějších závodních tratí na světě. Po amerických okruzích Brooklands a Indianopolis byla Monza vůbec první dráhou v Evropě, postavenou pro automobilové závody. Od počátku je součástí mistrovství světa F1. Kultovní zatáčky Parabolica či Lesmo znají automobiloví fanoušci na celém světě…
Monza – chrám rychlosti Číst více »
Jestli existuje jedna čtvrť, bez jejíž návštěvy žádný turista z Paříže neodjede, je jí Montmartre v 18. obvodě. Kopeček, na kterém je i nejvyšší místo Paříže, láká davy ve dne i v noci a v každém ročním období. Těžko říci, co je tou hlavní pohnutkou k návštěvě. Každý zde hledá obraz právě té své představy Montmartru. Od frivolně pikantní atmosféry
Montmartre – z pekla do nebe Číst více »
Jsou hravé a roztomilé. Trochu rozverné a marnotratné. Koketní a svůdné. Rafinovaně prosté a prostě rafinované. Aby nevznikl dojem, že vyprávím o tanečnicích z pařížského kabaretu, musím ještě doplnit: Mají svou patinu. Střídají lesk velkého světa a slavných jmen s omšelostí a nostalgií, mají blíž k dobám, kdy měl svět ještě čas, než k zběsilému tempu vládnoucímu všude kolem nich. Staré pařížské nákupní pasáže…
Korejci jsou jedineční a svérázní lidé, kteří se v mnoha směrech výrazně liší od svých sousedů. V minulosti prožili několik staletí v téměř naprosté izolaci a průběh jejich „otevírání se“ okolnímu světu v 19. stol. byl mnohem pomalejší než v Japonsku a v Číně…
Železniční fandové se v její blízkosti rojí jako včely u úlu, stavitelé ji i přes úctyhodný věk přesahující 150 let stále zmiňují ve svých učebnicích a i obyčejnému člověku, který se o železnici nebo stavitelství nezajímá, nemusí být její jméno neznámé. Řeč je o železniční trati přes rakouský průsmyk Semmering, která v době svého vzniku vyvrátila všechny tehdejší představy o možnostech železniční dopravy. Právě díky ní vlaky vůbec poprvé zamířily do zdánlivě nepřekonatelných kopců a dokázaly, že koleje nemusí být vedeny jen sklonově nenáročným terénem…
Semmering – nejstarší horská železnice světa Číst více »
Lokality vhodné pro umístění největších soudobých astronomických dalekohledů musí splňovat řadu náležitostí – především musí mít mimořádně průzračné a stabilní ovzduší, musí ležet stranou velkých zdrojů světelného znečištění, a přitom být snadno dostupné a bezpečné. Ač se to nezdá, takových míst na zeměkouli moc není, patří k nim však i Kanárské ostrovy. Přesněji řečeno, patří k nim vysokohorské lokality ostrovů La Palma a Tenerife, kde byly v uplynulých třech desetiletích vybudovány dvě velké mezinárodní observatoře, jež spoluvytvářejí tzv. Evropskou severní observatoř…
Od sopky ke hvězdám Číst více »
Dodekaneský ostrov Patmos s rozlohou pouhých 34 km2 sice patří k nejmenším trvale obydleným ostrovům Egejského moře, svým věhlasem ale nechává většinu z nich daleko za sebou. Nemalou zásluhu na tom má zřejmě jedenáctý římský císař Domicián…
Patmos – egejský Jeruzalém Číst více »
Ještě před nějakými patnácti lety si člověk mohl ve Vientianu sednout na chodník a počítat na prstech, kolik aut projede za hodinu po ulici. Dnes už prsty dávno nestačí, v některých místech dochází pravidelně i k zácpám. Přesto však laoské hlavní město zatím nepozbylo své příjemně ospalé, neuspěchané, zčásti až venkovsky poklidné atmosféry, která je tak typická pro celý Laos…
Poklidná metropole Vientiane Číst více »
Jedno z nejstarších kulturních plemen koní v Evropě si zřejmě většina lidí spojuje především s legendární Španělskou jezdeckou školou ve Vídni. Statní bílí krasavci s hustou hřívou, kteří svou barvu získávají až v dospělosti, obvykle mezi čtvrtým a desátým rokem, se ale rodí a vyrůstají ve štýrském Piberu. Tamní chov lipicánů se dostal až na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Slavné plemeno se sice chová také v jiných evropských zemích i v zámoří, rodokmen lipicánů však začíná v někdejší rakousko-uherské monarchii, kam byli jejich předkové dovezeni z Pyrenejského poloostrova…
Dodnes si vybavuji, jak stojím v noci úplně sama před fontánou Trevi a chce se mi z té krásy brečet. To ale bylo před tím, než Fellini natočil Sladký život, a já byla v Římě poprvé coby tlumočnice. Dnes se mi chce brečet, když se skoro nemůžu protlačit mezi davem turistů a místní mládeže, abych hodila do fontány, proslavené koupelí Anity Ekberg a Marcella Mastroianniho, minci zaručující návrat…
Spolkovou zemi Sasko-Anhaltsko reprezentuje na seznamu Světového dědictví UNESCO také Quedlinburg, který se rozkládá podél řeky Bode v podhůří severovýchodní části Harzu. Toto pětadvacetitisícové město samozřejmě nebylo na seznam zapsáno jako celek. Od roku 1994, kdy oslavilo tisíc let své existence, tam figuruje jeho historické jádro spolu se zámkem a románských kolegiátním chrámem sv. Serváce…
Quedlinburg – hrázděná poezie Číst více »
