Krešimirovo město
Dvě památky UNESCO, čtyři pevnosti, restaurace s michelinskou hvězdou, krásné pláže v okolí, na dosah dva národní parky a dvě mezinárodní letiště – které město to má? V Chorvatsku jediné – Šibenik…
Las Fallas ve Valencii
Co je pro někoho nesnesitelné či nepochopitelné, je pro druhého člověka přirozené a jasné. Takové jsou slavnosti fallas ve Valencii. Petardy, hustý dým, spousta kouře a davy lidí na ulici ve dne i v noci. Ve španělských slavnostech se odráží nespoutané a bláznivé veselí dané prchavostí života, kterou jako by si Španělé neustále uvědomovali. Vyrobit, radovat se a spálit, tak by se jednoduše dal yjádřit princip valencijských fallas, které jsou na seznamu Nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO zapsány od roku 2016…
Las Fallas ve Valencii Read More »
Murgia
Krasová plošina Murgia (Altopiano delle Murge) je krajem sluncem zalitých olivovníkových sadů, vinic, odlehlých masserií, malebných trulli, románských katedrál a barokních chrámů. Její jižní část označovanou jako Bassa Murgia (Dolní Murgia) tvoří krásné údolí Itria s malebnými městečky jako Alberobello, Cisternino, Locorotondo a Ostuni…
Cestou po Finistère – od malířů z Pont-Aven k mysu Pointe du Raz
Na kopci nad estuárem řeky Aven leží městečko, o kterém se říkávalo: „Pont-Aven, slavné to město, má čtrnáct mlýnů a patnáct domů…“ Město, známé také svými máslovými sušenkami, okouzlilo v minulosti mnohé malíře…
Cestou po Finistère – od malířů z Pont-Aven k mysu Pointe du Raz Read More »
Chaplinův svět mezi vinicemi nad jezerem
Pátého prosince 1952 přiletěl Charles Chaplin z londýnské premiéry svého filmu Světla ramp do Ženevy, kde plánoval pobýt do Vánoc. Protože mu ale Spojené státy kvůli jeho údajným levicovým postojům a sympatiím k Sovětskému svazu vyhrožovaly zatčením a podle jiné verze na něj měli kvůli krácení daní políčeno z berňáku, rozhodl se v Konfederaci zůstat. Navždy. Jeho novým domovem se stala malebná vesnička Corsieur-sur-Vevey nad Ženevským jezerem v kantonu Vaud. Po letech se jeho někdejší sídlo proměnilo v kultovní místo všech obdivovatelů krále komiků, ale také humanisty, pacifisty a milujícího táty…
Chaplinův svět mezi vinicemi nad jezerem Read More »
Rakouskem po stopách císařovny Sisi
Proslula krásou, vosím pasem, vášní pro koně, Uhry, drastické diety i cestování. Bavorská princezna Alžběta z rodu Wittelsbachů, řečená Sisi, choť rakouského císaře Františka Josefa I., je i více než 120 let po své smrti kultovní postavou, která nepřestává fascinovat svými osudy a o niž se zajímá spousta lidí…
Rakouskem po stopách císařovny Sisi Read More »
Baćinská jezera známá i neznámá
O malebnosti seskupení Baćinských jezer, oživujících krajinu pustých krasových kopců severně od města Ploče, se mnoho návštěvníků jižní Dalmácie může přesvědčit na vlastní oči, a to díky nevelkému parkovišti na Jadranské magistrále. Odtud se lze na ně podívat z výšky, téměř z ptačí perspektivy. Tahle atraktivní scenerie donutí v sezoně k zastávce den co den stovky turistů, ale jelikož většina z nich tudy pouze projíždí a má již připravený program, jen málokdo si najde čas, aby se s jezery blíž obeznámil. I proto na jejich březích není nijak rušno, což je v dnešní době na Jadranu úkaz čím dál vzácnější…
Baćinská jezera známá i neznámá Read More »
Světský chrám – burza hedvábí ve Valencii
Valencie považuje samu sebe za město budoucnosti. Přestože její kořeny sahají k iberským dobám a nacházelo se zde významné římské osídlení, přestože prvního rozmachu se dočkala za muslimské nadvlády, za minulostí se moc neohlíží. Snad proto právě zde vzniklo futuristické Město umění a vědy světově proslulého architekta Santiaga Calatravy. Jako by tím chtěla Valencie ukázat jiným městům, že nemusí těžit ze své minulé slávy spadající do 15. a 16. stol., kdy zažívala svůj „zlatý věk“ související s rozvojem obchodu a peněžnictví. Její zápis v seznamu Světového dědictví ale právě tuto dobu připomíná…
Světský chrám – burza hedvábí ve Valencii Read More »
Salento – Symboly přímořské krásy
Sedíme v tradičním lokále Vergari Ristoratori 1966 na pobřežní promenádě Lungomare Matteotti v letovisku San Foca, která je dnes jednou z přímořských částí městečka Melendugno, které leží ve vnitrozemí několik kilometrů odsud. Popíjíme dobře vychlazené Fiano, bílé salentské víno, a zatímco nám naše hostitelka Carmen Mancarella, turistická PR manažerka z Melendugna, vypráví o zajímavostech svého rodného kraje, vychutnáváme si místní speciality – orecchiette, zdejší typické těstoviny ve tvaru malých oušek, se slávkami a krevetami v omáčce s rajčátky a bazalkou, pak tagliolini a jako další chod kousky syrového tuňáka, ježovky a dalších frutti di mare. Samotné Melendugno je vcelku nevýrazná obec, avšak hrdá na to, jak říká Carmen, že její pláže patří k těm nejkrásnějším v Itálii. Celkem jde o pět letovisek rozložených na 15 km dlouhém úseku jaderského pobřeží s nádherně průzračným, modrým až smaragdovým mořem a bílým pískem. Na dramatičnosti pak pobřeží dodávají roztodivné vápencové útvary vymodelované mořem. Něco z té nádhery jsme zaznamenali již cestou z Otranta, bílého města, které jsme si vybrali jako základnu pro náš pobyt v Apulii a od první chvíle jsme si ho zamilovali…
Salento – Symboly přímořské krásy Read More »
Montreux – lázně v rytmu hudby
Neobyčejně mírné, vlídné klima se odráží v množství zeleně a barevných květů. Nábřeží lemují výstavné hotely, ve svahu nad nimi stojí četné neméně luxusní vily, v okolí vinice, na obzoru Alpy. Už dvě století je Montreux vyhledávaným lázeňským letoviskem, srdcem „švýcarské Riviéry“, jak se přezdívá severnímu břehu Ženevského jezera zhruba v úseku od Bourg-en-Lavaux po Villeneuve, v posledních letech stále častěji označovaném také jako Riviéra „montreuxská“. K městu samému ale kromě rekreace patří neodmyslitelně rovněž hudba…
Montreux – lázně v rytmu hudby Read More »
Nejlepší přátelé Kréťanů
Na ostrově boha Dia rostou od nepaměti. Poskytují zdejším lidem potravu, pomáhají jim udržovat pevné zdraví a dožívat se dlouhého věku. Stromy života jsou po tisíciletí součástí krétské krajiny a tradic…
Nejlepší přátelé Kréťanů Read More »
Pelješac – domov omamného vína
Poloostrov Pelješac se táhne podél jižní Dalmácie v délce 65 km téměř rovnoběžně s pevninou, k níž je připojen na jihu u města Ston uzoučkou šíjí. Dlouhý „prst“, široký maximálně 7,5 km, je kopcovitý, jeho jižní a jihozápadní svahy se výtečně hodí k pěstování vinné révy. Kromě toho k Pelješacu neodmyslitelně patří také sůl a ústřice…
Pelješac – domov omamného vína Read More »
Tauernská cyklostezka – po rovině napříč Alpami
Alpami po rovině? Ano, zní to neuvěřitelně, ale po Tauernské cyklostezce, jedné z nejhezčích a nejznámějších v Rakousku, která sleduje tok řeky Salzach a hřeben Vysokých Taur, projedeme až na výjimečná stoupání téměř po rovině. Zelené tabulky „Tauernradweg“ nás provedou od Krimmelských vodopádů do Salcburku po vedlejších silničkách, lesních a polních cestách úchvatnou krajinou Salcburska mezi pečlivě udržovanými pastvinami, loukami se seníky a hospodářskými usedlostmi, kde se z truhlíků na balkonech řinou vodopády okrasných květin. Větší část trasy vede po speciální, většinou asfaltované cyklostezce a úseky s jemným šotolinovým povrchem bez problémů zvládnou i sváteční cyklisté na všech typech kol…
Tauernská cyklostezka – po rovině napříč Alpami Read More »
Královský klášter Poblet
Cisterciácký klášter v katalánském Pobletu (provincie Tarragona) se dostal na seznam Světového dědictví UNESCO v roce 1991. Stejně jako další čtyři španělské kláštery na tomto seznamu nese přívlastek „královský“, neboť u vzniku každého z nich stál některý z panovníků…
Královský klášter Poblet Read More »
Apulií na kole
K poznávání Apulie se dá využít i kolo. Cyklostezky vedou přírodními parky v Garganu i v Horní Murgii (Alta Murgia), směřují k historickým památkám i do vesniček, kde se zdánlivě zastavil čas…
Sladká voda neni nuda
Když se řekne „veřejné akvárium“, představí si většina lidí nějakou obří nádrž se žraloky a rejnoky, kterou prochází tunel, a k tomu menší nádrže s pestrobarevnými korálovými rybami ve stylu Nema a Dory – ve všech případech nádrže mořské, jež se všeobecně považují pro laickou veřejnost za atraktivnější. V akváriu-viváriu Aquatis v Lausanne se úspěšně rozhodli přesvědčit návštěvníky, že i sladkovodní nádrže a jejich obyvatelé mohou být atraktivní, zábavní a nabízet spoustu zajímavostí. A i ten tunel tam dokonce mají…
Sladká voda neni nuda Read More »
Kam nejezdí turistické autokary
Na první pohled by se mohlo zdát, že na tak turisticky významném ostrově, jakým je Kréta, se jen stěží najde místo bez turistů. Možné to však je, dokonce je to snadnější, než najít místo bez cizinců. Zdá se totiž, jako by mnozí cizinci následovali příkladu známé anglické rodiny Durrellových a hledali v opuštěných vesnicích Kréty to, co Durrellovi našli o mnoho desetiletí dříve na Korfu. Díky cizincům dlouhodobě žijícím na Krétě ale na ostrově ožívají opuštěné domy, více se třídí odpad, je méně opuštěných zvířat a vy se jako turisté snáze domluvíte a dozvíte se i spoustu zajímavosti, aniž byste museli umět řecky…
Kam nejezdí turistické autokary Read More »
Ambras – příběh utajené lásky
Mohutný zámek vypínající se nad dálnicí při jižním okraji Innsbrucku, založený jako hrad už někdy v 10. stol. a po různých románských a gotických úpravách nakonec přestavěný do podoby renesančního zámku, představuje dnes jednu z nejvýznamnějších památek v Tyrolsku…
Ambras – příběh utajené lásky Read More »
Malý – a přece velký
Oválný ostrůvek, na němž se rozkládá historické centrum Trogiru, je maličký, nějakých 500 m na délku a 250 m na šířku. Co městu schází na velikosti, to bohatě dohání svým kulturně-historickým významem. Bez přehánění můžeme konstatovat, že Trogir je nejlépe zachovalým středověkým městem na východním pobřeží Jadranu a v architektonickém i uměleckém kontextu jedním z nejdůležitějších měst u Jaderského moře vůbec…
Malý – a přece velký Read More »
Římské hradby v Lugu
Prší. Spíše než lehkým a častým galicijským deštíkem chirimiri mě Lugo vítá silným deštěm. Je už podvečer, smráká se, rozsvěcejí se první pouliční světla. Nic zvláštního, když tu se najednou cosi zablýskne. Jako očarovaná se zastavuji a dívám na změť všech možných hnědých a šedivých odstínů, které si lze vůbec představit. Barvy žuly, pískovce a břidlice. Před sebou mám impozantní hradby Luga. Není to ale jejich rozměr či stáří, co mě tak oslňuje, nýbrž barva břidlice, díky které se hradby i město slévají do jedné hmoty. Středověký titan, řekl by možná Frank Gehry, který tento novodobý materiál použil na mnoha moderních budovách ve Španělsku. Šedivá břidlice se zlatavými odlesky je základním kamenem v galicijské zemi a pohled na ni se nikdy neomrzí…
Římské hradby v Lugu Read More »