Paříž má na pět stovek veřejných zahrad a parků, od rozlehlých lesoparků na okrajích města přes elegantní palácové zahrady až po maličké parčíky uprostřed větších náměstí. K výslednému dojmu hodně zelené metropole přispívají i stromy na chodnících. Z celkového počtu téměř půl milionu pařížských stromů tvoří nejčastěji platany, ale také lípy a další druhy rostoucí na bulvárech, třídách i „běžných“ ulicích asi pětinu…
V rakouském severním pohraničí, které sousedí s jižní Moravou, najdeme v hlubokém zalesněném údolí řeky Dyje skoro miniaturní národní park Thayatal. Má rozlohu pouhých 14 km² a byl symbolicky vyhlášen 1. 1. 2000. Status národního parku získal i proto, aby se spolu s moravským národním parkem Podyjí stal součástí přeshraničního národního parku, který je vzácným příkladem téměř původní přírody uprostřed střední Evropy…
Co mají společného Santa Cruz a Puerto de la Cruz? Kromě slova kříž v názvu také velké mořské parky s bazény navržené slovutným lanzarotským architektem Césarem Manriquem. V obou se můžete koupat v klidné slané mořské vodě s oceánem bouřícím za vašimi zády. V případě Puerto de la Cruz je to o to důležitější, že město vlastně žádné velké pláže nemá, neboť na severním pobřeží ostrova spadá sopečné pohoří prudce do vod oceánu, a tak vytvoření umělého komplexu koupališť přijali místní s povděkem…
Na seznámení s životem pobřežních mělčin ostrovů není nutná těžká a drahá potápěčská výstroj. Bohatě stačí maska, šnorchl a ploutve. A pokud chceme fotografovat, i olověné závaží na opasku. To nám umožní udržet se pár desítek vteřin na dně bez pohybu. S tímto vybavením už jenom stačí přeplavat úsek příbojem zvířeného písku a zamířit k nejbližším skalám…
Život v pobřežních mělčinách Read More »
Řím je úžasné město. Získá si vás i přes všechen svůj chaos a nepořádek. Neměli jste při jeho návštěvě pocit, že tam patříte? Že ty pobořené zdi staré dva a půl tisíce let jsou stejně jako velkolepost barokního města plného uměleckých pokladů, které utvářely naše hodnoty a cítění, tak trochu i vaše? Dnešní Římané ten pocit rozhodně znají. Považují se vesměs za dědice Julia Caesara. Římská politika se sice značně podobá poslední zkorumpované fázi antického impéria, ale ve skutečnosti mají dnešní Římané k současníkům římských císařů stejně daleko, jako obtloustlí pánové v kostýmu retiaria či secutora, dožadující se u Kolosea spropitného za fotografování, ke gladiátorům…
Turistický Peking, to je hlavně Zakázané město, oltář Nebes, náměstí Nebeského klidu a Letní palác. Čínské hlavní město však nabízí zajímavých míst a památek daleko víc. A to, že jsou trochu stranou turistického zájmu, je pro návštěvníka spíše výhodou…
Už spisovatel Theodor Fontane, nejvýznamnější představitel německého realismu 19. století, tvrdil, že oblast kolem jezera Werbellinsee je pohádkovým místem. Mírně zvlněná krajina vymodelovaná ledovcem během poslední doby ledové asi před 15 000 lety, součást rozlehlé Severoněmecké nížiny, nabízí nejen spoustu možností k aktivní dovolené na souši i na vodě, ale také cenné přírodní lokality, pozoruhodné kulturní památky a setkání se zajímavými lidmi…
Kolem jezera Werbellinsee Read More »
Mohutný klášter v městečku Batalha odráží nezdolnost portugalského národa. Je spojen s houževnatým bojem za nezávislost na konci 14. stol., symbolizuje zrod nové královské dynastie Avis a svobodné Portugalsko. Sloužil proto jako kultovní svatyně a místo posledního odpočinku několika významných králů. Dnes je především architektonickým skvostem zrcadlícím vrchol gotického umění…
Batalha – kultovní místo dynastie Avis Read More »
Muzeum Sammlung Rosengart je domovem unikátní sbírky s více než 300 obrazy a sochami od 23 předních impresionistů i mistrů klasické moderny, od Cézanna přes Moneta až po Picassa, který byl rodinným přítelem Rosengartových. Do neoklasicistní budovy v empírovém stylu z roku 1924 na ulici Pilatusstrasse 10, se jimi přicházejí kochat tisíce turistů z celého světa…
Sammlung Rosengart – zastavení u Picassa a mistrů moderny Read More »
Od pradávných dob je hlavní arterií amerického Jihozápadu. Živená vodou a sněhem ze západních svahů Skalistých hor, převážnou část své cesty protéká vyprahlými a nehostinnými oblastmi. Její kaňony a kaňony jejích přítoků patří mezi nejobdivovanější přírodní výtvory na Zemi. Od nepaměti je také nositelkou života a na jejích březích se zrodilo a prožilo svůj život mnoho generací několika indiánských kultur. Dnes už nevíme, jak jí říkali lovci a sběrači v prehistorických dobách či pueblanští indiáni na přelomu prvního a druhého tisíciletí. Jméno, pod kterým ji najdeme na mapě Severní Ameriky, jí dal františkánský mnich Thomas Garces, který k ní doputoval na své misionářské cestě v roce 1776. Podle zkalené barvy jejího toku ji nazval Rio Colorado. Řeka zbarvená do ruda…
Kaňony řeky Colorado Read More »
Před 660 lety se Karel IV. stal císařem svaté říše římské. Na své slavné korunovační cestě do Říma se zastavil v Miláně, kde byl na Tři krále roku 1355 korunován lombardským králem. Stalo se tak v bazilice sv. Ambrože, kde od arcibiskupa Roberta Viscontiho přijal lombardskou železnou korunu…
Snadno by se tu podlehlo iluzi – ulice bez aut, patrové, občas dvoupatrové domy s jednoduchými hladkými fasádami, kamenná či dřevěná ostění oken a dveří, vysoká věž kostela, hybí už jen klapot koňských kopyt a hrkot kočárů na rovné dlažbě, aby si člověk připadal přenesený v čase a prostoru kamsi do španělské kolonie 17. nebo 18. století. Ale pozor – my v té době vlastně jsme!
K nejefektnějším fotografiím z řeckých ostrovů, jež bývají k vidění v reklamách, patří už dlouho prosluněné záběry modrobílých kostelních zvonic na Santorini. V poslední době je ale téhle kykladské klasice zdatnou konkurencí Kalymnos, který se stále častěji prezentuje průhledy z vnitřku obrovské jeskyně, z jejíhož stropu se jako pavouk spouští na laně horolezec, povětšinou obklopený aurou paprsků slunce zapadajícího v pozadí do moře. Tyto snímky jsou vykalkulované, mají působit na naši první signální, obsahují však také informaci o velké změně, kterou ostrov nedávno prošel…
Kalymnos – ostrov skálolezců Read More »
Nikoho asi nepřekvapí, že v hlavním světovém městě katolického křesťanství je hodně kostelů. Kdyby šel člověk každý den do jednoho, vystačily by mu skoro na tři roky…
Z fádních plání centrální Číny se z věčné mlhy náhle vynořuje překrásný žulový masiv hory Chua-šan. Její téměř nadpozemská krása i nedostupnost způsobily, že byla již v dávných dobách považována za sídlo božstev oplývajících magickými silami. Po staletí zde nacházeli útočiště poustevníci toužící po nesmrtelnosti. Každý, kdo zde pobýval, odtud odcházel očištěn a požehnán. Věřilo se, že křišťálová voda ze zdejších pramenů má uzdravující a očistnou moc. Zdejší byliny, houby, minerály a části těl některých zvířat jsou dodnes vysoce ceněny v tradiční čínské medicíně. Taoistickou minulost připomíná už jen pár obnovených svatyněk a pousteven. Hlavním důvodem, proč se na toto kouzelné místo vypravit, zůstává zážitek z unikátní přírodní scenerie. Vítejte na Chua-šanu…
K řece Nise mám niterný vztah. Okna našeho domu v Jablonci nad Nisou směřují ke křižovatce ulic výmluvných názvů: Vodní a U Nisy. Podél Nisy chodím každý den do práce a pramen Nisy na úpatí Černé Studnice je naším oblíbeným výletním cílem. Pramen Nisy je označen žulovým kamenem a obestírá jej zvláštní atmosféra, jakási kombinace panenské tajemnosti a vzrušivé naděje. U pramene v Nové Vsi nad Nisou také začíná cyklostezka Odra-Nisa…
Cyklostezka Odra-Nisa Read More »
V srdci trochu ospalého městečka Alcobaça stojí skvost středověké architektury – cisterciácký klášter Panny Marie, místo posledního odpočinku hlavních hrdinů nejsilnějšího příběhu lásky v dějinách Portugalska…
Alcobaça – život mnichů a nesmrtelná královská láska Read More »
„O střelci Tellovi se bude mluvit, dokud ty hory budou tady stát…“
Friedrich Schiller: Vilém Tell
V odlehlém koutě východní Kalifornie, ve srážkovém stínu Sierry Nevady a daleko od tradičních turistických tras, se skrývá jeden velmi zajímavý unikát. Na suchých a nepříliš úrodných hřebenech Bílých hor zde najdeme sporadické porosty vzácných borovic, které jsou považovány za nejdéle žijící jednotlivé stromy na světě. K izolovaným lokalitám je nutno vystoupat po klikatících se silnicích až do nadmořské výšky nad 3000 m, kde už přežívá jen málo druhů stromů. Zde rostou řídké háje borovic, které už svým vzhledem naznačují, že jde o velmi zajímavé stromy…
Vzájemné utkání milánských fotbalových týmů AC a Inter sleduje napjatě celá Itálie. Pro fanoušky je to Derby della Madonnina. Souboj slavných klubů pojmenovali podle pozlacené sochy Neposkvrněné Panny Marie na vrcholu milánského dómu, kterou tak familiárně nazývají. Derby se hraje na stadionu San Siro, jenž je pro obě strany domácím hřištěm…
