Málokteré město se může pochlubit takovou koncentrací autentických historických míst spojených s hudbou, jako právě Lipsko. Každý den tu ožívá slavné dědictví na operním jevišti, v koncertním sále, při vystoupení pěveckého sboru s více než 800letou tradicí, v posluchárně konzervatoře či v interaktivních muzeích…
Hudební Lipsko není jen Bach Read More »
Pohledný, elegantní, hrdý, vznešený, usměvavý, sympatický, vzbuzující respekt, úctu i obdiv. Takový je ománský sultán Kábús ibn Saʻíd ibn Tajmúr al-Saʻíd na fotografiích a obrazech, které zdobí nejen místa oficiální, ale i mnohá soukromá. Lidé si dávají jeho podobiznu za zrcátka automobilů, jako medailonky do peněženky či jako ikonku u svých profilů na sociálních sítích. Ománci o něm hovoří v superlativech a mají ho opravdu v oblibě. Také mnohdy přidají i nějakou zajímavou historku z jeho života…
Kábús – nejdéle panující vládce arabského světa Read More »
Velký kanál (Jün-che), nazývaný rovněž Císařský či Dlouhý, je grandiózním stavebním dílem, které si jak materiálními náklady, tak lidskou silou nasazenou k jeho budování v ničem nezadá s proslulou Velkou zdí. Jen je méně nápadný a v krajině jaksi „samozřejmý“, takže nebudí zdaleka takovou pozornost…
Na západním břehu Komského jezera, zhruba v polovině jeho délky, leží noblesní letovisko Tremezzo. Kromě hostů, kteří v klidné obci tráví delší dovolenou, tam míří také spousta turistů na krátkou návštěvu, jež má jediný cíl jménem Villa Carlotta…
Žádné jiné z přímořských měst Vietnamu se nepodobá Nha Trangu: Moderní město táhnoucí se podél sedmikilometrové pláže se zelenou promenádou, s vlahými večery po horkých dnech, kdy se teprve začíná pořádně žít, má šarm připomínající francouzskou Riviéru. Přesto ale zůstává své a vietnamské.
Když Jaques Cartier při svém marném hledání Severozápadního průlivu objevil novou zemi, zdálo se, že nehostinný kontinent nemá nic, co by nabídl pro obchod s Evropou. Nebylo zde koření, vzácné kovy ani drahé diamanty. Na cestovatele čekala neproniknutelná divočina, ve které se pohybovali ne vždy přátelští indiáni. Ze svých cest ale přivezl Cartier také několik bobřích kožešin, které přivedly k nadšení francouzské kloboučníky. V 16. stol. totiž začala zvýšená poptávka po kloboucích rapidně snižovat počet evropských bobrů. Chlupy z kožešin jejich kanadských bratránků se osvědčily jako skvělý materiál na výrobu kloboukové plsti, a tak se ukázalo, že nový kontinent možná staré Evropě přece jen něco nabídne…
Hudson Bay Company Read More »
Uprostřed širokého schodiště spojujícího zahradu se zámkem vás obklopí dámy ve světlých šatech s širokými sukněmi a vějíři v rukou. Doprovázejí je muži v lesklých botách na podpatku a bílých punčochách, oblečení do barevných kabátků se zlatým lemem, s třírohými klobouky na hlavách. Když pak před vámi malé děvčátko předvede pukrle, snadno se vcítíte do časů minulých…
Národopisné sbírky s exponáty z celého světa, vzácné hudební nástroje, užité umění s cennými artefakty ze zlata či slonoviny. V areálu impozantního Grassiho muzea postaveného z porfyru ve stylu art deco, v jednom z největších komplexů svého druhu v Německu, na vás čeká nejenom trojice atraktivních muzeí, ale také příběhy o osvícených mecenáších, ideálech a péči o kulturní dědictví. Společně se zelenými vnitřními dvory a přilehlým historickým hřbitovem Alter Johannisfriedhof, který je spíše muzeálním parkem, je Grassiho muzeum oázou poznání, klidu a inspirace uprostřed rušného města…
Grassi muzeum – trojice sbírek pod jednou střechou Read More »
Maskat, hlavní město Ománu, zosobňuje arabskou exotiku. Hlídají ho kamenné pevnosti i ostré štíty hor, jeho tržišti se line vůně koření a kadidla, po ulicích kráčejí lidé v typických tradičních oděvech…
Jméno tohoto národního parku a zároveň též geoparku pravděpodobně většině Čechů nic neříká, v Číně však patří k nejnavštěvovanějším přírodním zajímavostem vůbec. Jde o hlavní část krajinné oblasti, která se rozkládá na severu provincie Chu-nan a byla zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO v roce 1992 pod jménem Wu-ling-jüan…
Národní park Čang-ťia-ťie Read More »
Severní konec Komského jezera stráží impozantní pyramida Monte Legnone (2609 m n. m.), jejíž jeden boční hřbet se vytrácí na malém poloostrově Olgiasca, až trochu podivně zahnutém do pravého úhlu – často bývá připodobňován ke zkřivenému prstu, ukazujícímu přes záliv na nedaleké město Colico. Na špici tohoto odlehlého útržku země existovala již v 7. stol. komunita mnichů při kapli zasvěcené mučednici sv. Justýně…
Zhruba dvě hodiny cesty z Hanoje na jih leží provincie, jež se v posledních letech stala nedílnou součástí programu mnoha turistických zájezdů. Ty se ovšem v Ninh Binh zpravidla zastaví jen na otočku. Tato oblast má přitom mnohem víc zajímavostí, než lze obsáhnout za obvyklou půlku dne…
Za krásami provincie Ninh Binh Read More »
Mezi Skalistými horami a Pobřežním pohořím se v kanadské provincii Britská Kolumbie rozkládá několik prastarých horských hřbetů, které nesou společné označení Kolumbijský masiv. Jedním z nich jsou Selkirkovy hory. Z obou stran je od ostatních hřebenů odděluje údolí řeky Kolumbie, která tu teče nejdříve na sever, aby se pak stočila velkým obloukem opět na jih. Obě hlavní transkontinentální komunikace, dálnice č. 1 a železnice, tu procházejí jediným sjízdným průsmykem, který protíná horský hřbet mezi tímto obloukem a kanadskou hranicí. Jmenuje se podle svého objevitele, ale v podvědomí zasvěcených figuruje především jako průsmyk s největším počtem lavin v Kanadě…
Když mladý Rossum vynalezl dělníka, vyhodil všechno, co neslouží přímo práci. Tím vlastně vyhodil člověka a udělal Robota, píše Karel Čapek ve své slavné hře RUR. Na manažery bavorské automobilky BMW musel československý literární poklad udělat nesmírný dojem. Na severním okraji Lipska totiž vybudovali jeden z nejmodernějších automobilových závodů na světě, kde se to roboty jen hemží…
Svatby pod proudem Read More »
Hodonín leží ve šťastné krajině. Je laskavá, teplá a převážně nížinná. Její charakter z valné části určuje rozlehlá niva řeky Moravy, která zvolna spěje k nedalekému soutoku s Dyjí, druhou největší moravskou řekou. Celý tento kraj, zvaný Dolnomoravský úval, patří k nejteplejším regionům republiky. Dlouhá tisíciletí ho utvářely každoroční záplavy, kdy se řeky vylévaly z břehů a měnily své nivy v dočasná jezera. Tomuto svéráznému režimu víceméně pravidelných záplav, zejména na jaře a po vytrvalých letních deštích, se přizpůsobila i zdejší vegetace. K typickým porostům patřily lužní lesy a vlhké nivní louky. Větší část z nich už zanikla, ale jejich zbytky patří k tomu nejvzácnějšímu, co z původní přírody v republice máme…
V náruči lužních lesů Read More »
Symbolem Ománu je kadidlo, substance, která se kdysi vyvažovala zlatem. V Ománu je skoro všudypřítomná, ale pokud se chcete vydat po stopách bájné kadidlové stezky, musíte zamířit na jihozápad země, do okolí Salály. Tam bájná cesta posetá ruinami dávných staveb odkrývá svá tajemství…
Čcheng-te leží na břehu řeky Wu-lie, asi 230 km severně od Pekingu v provincii Che-pej. Obklopuje ho krásná příroda a má i velmi zajímavou historii. Cestovatelé město často opomíjejí, i když má rozhodně co nabídnout – ať už je to největší císařská zahrada v Číně nebochrámy postavené v kombinovaných architektonických stylech severní i jižní Číny, Mandžuska, Mongolska a Tibetu…
V zemi, kde všichni přicházíme s vietnamskými krajánky do styku často i denně, se může zdát zbytečné psát o tom, jací Vietnamci vlastně jsou. Jenomže vnímat či dokonce hodnotit chování cizince tam, kde on sám není doma, může být často zkreslující. Naopak zažít Vietnamce v jejich vlastním prostředí může našinci poskytnout úplně jiný pohled a snad i větší vzájemné pochopení…
Jací jsou Vietnamci Read More »
Určitě nejzajímavějším z velkých měst ležících přímo na břehu některého z alpských jezer je Como. Nabízí památky od antiky po racionalistickou architekturu, slavné rodáky i několik století dlouhou tradici výroby hedvábí…
Como od Plinia k Voltovi Read More »
Hřebeny hor kanadského Západu patří k oblíbeným oblastem, kam mnoho lidí přijíždí za poznáním a rekreací. Komu není líto námahy a vzdálí se od rušných komunikací a center, může být odměněn setkáním se zvířecími obyvateli vysokohorských svahů a skal, kteří by se zjednodušené dali označit jako ovce a kozy. Nejde však o chovatelské výrazy, nýbrž o divoká zvířata, která od nepaměti putují po zdejších pohořích a svému drsnému a nepřívětivému prostředí jsou velmi dobře přizpůsobena…
Horalé kanadské divočiny Read More »
