Ve švýcarské části turistického regionu kolem Bodamského jezera je zdaleka největším městem osmdesátitisícový St. Gallen, centrum stejnojmenného kantonu. Jméno svatého Galla, po česku Havla, nese také klášter uprostřed města, již pětatřicet let zapsaný na seznamu Světového dědictví UNESCO…
Město s bohatým dědictvím Číst více »
Některé turistické cíle není třeba sáhodlouze popisovat, potenciální návštěvníci se do nich nemusejí lákat příslibem neotřelých radovánek, dokonce není nutná ani krátká charakteristika místa. Stačí vyřknout pouze jméno, které je samo sobě tou nejlepší reklamou. A tak teď jedno takové jméno nechme zaznít: Florencie…
Španělé osidlovali Kubu postupně od východu, kde bylo i první hlavní město, Santiago de Cuba. Už první guvernér Diego Velázquez de Cuéllar však založil v severozápadní části ostrova kolem velké uzavřené zátoky, v místech, kde kromě původních Taínů sídlila především mračna komárů, město San Cristóbal de La Habana. Jména se mu dostalo podle náčelníka Habaguanexe…
Havana – zachraňované dědictví Číst více »
O Madeiře se často píše jako o „ostrově věčného jara“, případně „perle Atlantiku“. Hlavní zásluhu na těchto přídomcích má zdejší óra – jak původní „divoká“, tak dovezená ze všech koutů světa. Madeira leží v subtropickém pásmu a má v principu středomořské klima výrazně ovlivňované nadmořskou výškou. V nejnižších polohách na jižní straně se daří i tropickým druhům, o subtropických nemluvě, v nejvyšších partiích vnitrozemí má óra vysokohorský charakter, na suchých lokalitách, jako je poloostrov Ponta de São Lourenço, se objevuje xerotermní vegetace – a takhle můžeme pokračovat dál a dál…
Z Interlakenu ležícího mezi Brienzským a Thunským jezerem se dá vyrazit na lyže každý den do jiného lyžařského střediska oblasti Jungfrau. Všem společná je velehorská kulisa tvořená severní stěnou Eigeru a čtyřtisícovkami věhlasných jmen Schreckhorn, Mönch a Jungfrau…
Královská sjezdová trať Lauberhornabfahrt Číst více »
Jeden z nejpřitažlivějších brazilských států je tak trochu jako mramorovaná bábovka. Černé a bílé těsto se harmonicky prolnulo, přesto nesmísilo, a splynulo v jeden celek. Přitahuje vůní, láká oči, kdo by odolal? Bílé portugalské stopy v podobě kostelů, křivolakých, kočičími hlavami dlážděných uliček a typické koloniální architektury se smísily s černým dědictvím, které se vám představí jako pulsující spirála energie rozdmýchaná uprostřed capoeiristické „potyčky“ v rodě (roda – kruh). Svou odstředivou silou, na pozadí znějících bubnů v ulicích a rituálů Candomblé v terreiros, vás odmrští do vůní i chutí měst a potom dál, až na pláže členitého pobřeží a do kopců…
Při vyslovení jména Sampa, jak říkají São Paulu jeho obyvatelé, Paulistáni neboli Paulistanos, přeběhne většině lidí mráz po zádech. Město se na první pohled dovede zatvářit jako příšera, která nahání hrůzu. S více než 21 miliony obyvatel, které čítá metropolitní oblast Grande São Paulo, jde o jednu z největších městských aglomerací na světě. První setkání s ním připomíná rande naslepo – takto jste si ho vážně nepředstavovali… Co teď, zůstat, nebo jít? Zjišťujete, že z něj nemůžete spustit oči a máte chuť poznávat ho dál. Zdá se, že to bude srdeční záležitost…
Antoni Gaudí byl architektem světového formátu, jehož vrcholným dílem je dodnes nedokončená barcelonská bazilika Sagrada Família. Cesta každého génia má však také svůj počátek, prvotní moment, který nasměruje její další průběh a stane se prvním podpisem na neopakovatelném díle. Tento počátek může být na první pohled zcela skromný. A tak je tomu i v případě velkého katalánského mistra…
Gaudího první plavba Číst více »
Indonésie je zemí s největším počtem muslimů na světě, ale ještě před příchodem islámu zde existovala vyspělá buddhistická a hinduistická království, které po sobě zanechala nesmazatelné stopy. Buddhistický Borobudur a hinduistický komplex Prambanan jsou těmi nejznámějšími, ale na Jávě existují i další svědkové tohoto nesmírně plodného a inspirativního období indonéských dějin…
Borobudur a svatyně střední Jávy Číst více »
Podle dávné legendy založili obě naše země bratři Čech a Lech. Přesto se naši sousedé nejmenují Leši, nýbrž odvozují své jméno od kmene Polanů, těch, kteří kdysi obývali krajinu polí, na rozdíl od Mazovanů či Vislanů žijících převážně v lesích…
Za předchůdce korutanské metropole můžeme považovat tržní osadu ležící u brodu přes řeku Glan, o níž se dochovaly zmínky ze sklonku 12. stol. O jejím jménu se dnes soudí, že původně znamenalo „brod přes Glan“, postupem času však bylo zkomoleno do současného tvaru Klagenfurt. Jelikož osadu neustále ohrožovaly povodně, někdy před polovinou 13. stol. ji korutanský vévoda Bernhard II. Sponheimský nechal přemístit na nedalekou vyvýšeninu a roku 1252 ji povýšil na město. Možná to ale bylo trochu jinak, alespoň podle známé pověsti…
Na skok v Klagenfurtu Číst více »
Rigu o ciálně založil biskup Albert v roce 1201, o 81 let později se stala členem hanzy. Historické centrum lotyšské metropole je od roku 1995 zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO. Největší město Pobaltí je proto právem pyšné na svou bohatou kosmopolitní historii, hledí ale sebevědomě do budoucnosti a turistům z celého světa má rozhodně co nabídnout…
Riga středověk, secese a dřevěné stavby Číst více »
Jedním z charakteristických projevů barokní zbožnosti v celé střední a jižní Evropě bylo budování loretánských kaplí, u nás spojené v pobělohorské době také s šířením mariánského kultu. Tyto kaple ukazují, jak silná byla tehdy touha navštěvovat posvátná místa…
Britská metropole patří se svými osmi a půl miliony obyvatel k nejlidnatějším městům Evropy. Další milion lidí do ní denně dojíždí za prací. Ročně ji navštíví na 17 milionů turistů. Rozlohou 1572 km² je zřejmě největším evropským městem. Na plochu Londýna by se vešlo 146 300 fotbalových hřišť. Jeho rozlehlost je dána zejména tím, že bytovou zástavbu tvoří především jednopatrové domky. Již tisíc let je Londýn hlavním městem Anglie, od roku 1707 pak metropolí tehdy vzniklého Spojeného království…
Londýn je místem k žití Číst více »
Patrně není v České republice žádný další hrad, snad mimo ten Pražský, který by byl tak znám, tolik opředen různými legendami a tolikrát zachycen v umění. Stačí připomenout Noc na Karlštejně Jaroslava Vrchlického a její mladší muzikálovou verzi. V podvědomí se vybaví legenda o zákazu vstupu žen do hradu. Tyto legendy jsou většinou jen literární licence, přesto ale můžeme souhlasit s tím, že Karlštejn nebyl úplně běžným místem pro pobyt královského, ani později císařského dvora. I zde se ale odehrávaly panovnické audience a přijímala se tu cizí poselstva, ale místo se svým určením ostatním královským hradům vymykalo. Sloužilo totiž primárně jako klenotnice královského pokladu svatých ostatků a dalších relikvií…
Karlštejn – svaté místo království Číst více »
Projíždíme-li na severozápadě sienské provincie oblastí, kde táhlé vlnypahorků dorážejí na údolí řeky Elsy, nemůžeme přehlédnout návrší s městskou zástavbou, z níž trčí k obloze několik nápadně vysokých kamenných věží. Proslulé San Gimignano těmito kamennými prsty dává o sobě vědět do daleka, dramatizuje jimi idylu mnoha zdejších panoramat a někdy se díky nim – za určitých atmosférických a světelných poměrů – dokáže předvést v podobě div ne přízračného zjevení. Měst a městeček usazených na vrcholcích kopců je v celém Toskánsku povícero a tato k nebi vystrčená sídla náleží k základním skladebným prvkům obrazu zdejší typické krajiny, žádné ale tento obraz neobohacuje tak fantaskní a nezaměnitelnou siluetou jako právě San Gimignano…
San Gimignano – město krásných věží Číst více »
Za časů rakouské monarchie měli Češi moře takříkajíc doma. Nejbližší slaná voda byla v Terstu, víc je ale lákalo chorvatské pobřeží, k rekreaci mnohem příhodnější. Stali se dokonce průkopníky turistiky na Jadranu. Nejvýznamnější stopy zanechali v Bašce na ostrově Krk…
V celém Bangkoku stojí kolem pěti set nejrůznějších buddhistických chrámů a svatyní. Chrámy, nazývané wat, tvoří často celé rozsáhlé, bohatě zdobené komplexy. Pro buddhisty představují místa setkávání a uctívání, ale obdivují je i miliony turistů…
Buddhistické chrámy Číst více »
Čas přináší změny i do míst, kde bychom to třeba ani nečekali. Kromě zjevných urbanistických zásahů měnících panorama i charakter lokality může docházet také k proměnám vnitřním, kdy za známou fasádou náhle čeká něco úplně jiného než dřív. A o pár stovek metrů dál zůstává vše v klidu tak, jak to známe desítky let. Typickým příkladem takové oblasti v dnešním Berlíně je náměstí Breidscheidplatz a jeho okolí…
Breitscheidplatz – tradice a novinky Číst více »
Program v St. Gallenu nebo ve východní části švýcarského pobřeží Bodamského jezera si lze zpestřit nejrůznějšími výpravami do okolí. Vybrali jsme dva tipy na rodinné výlety, které nezklamou…
Säntis, na Horu nebo za zvířaty Číst více »
