Nin – víc, než byste čekali
Chtěli byste se koupat jako královna? Proč ne, stačí zajet do Ninu. Tohle na první pohled líně ospalé městečko s necelými třemi tisícovkami obyvatel asi 15 km severně od Zadaru vám toho ale dokáže nabídnout i víc…
Chtěli byste se koupat jako královna? Proč ne, stačí zajet do Ninu. Tohle na první pohled líně ospalé městečko s necelými třemi tisícovkami obyvatel asi 15 km severně od Zadaru vám toho ale dokáže nabídnout i víc…
Rakouská kuchyně – autentická, rozmanitá jako země sama, hrající všemi chutěmi. Přitom v podstatě neexistuje, protože každý region má své vlastní speciality a receptury. Společné body ale snadno najdeme: Důraz na kvalitu, čerstvost, udržitelnost, tradice, ale také inovace. A patřičnou pohostinnost. Chce to už jen jediné. Ochutnat!
Půvabné a útulné město Cáceres, s historickým jádrem obehnaným hradbami a dýchající dávnými dobami, má trochu smůlu, že leží až na okraji Španělska, téměř u portugalských hranic, v autonomní oblasti Extremadura, a proto je tam odevšad daleko. Pyšní se totiž krásně zachovalým a ničím nenarušeným centrem plným gotických a zejména renesančních kostelů, klášterů a paláců. Své návštěvníky, kterých zatím ještě není tolik, aby narušovali jeho jedinečnou atmosféru, obdaří neočekávanými dojmy…
Maják u mysu Santa Maria di Leuca vyznačuje místo, kde se Jaderské moře stýká s mořem Jónským. Města jako Porto Cesareo či Gallipoli, obranné a strážní věže Torre San Giovanni, San Gregorio, Vado, Mozza a další připomínající každých pár kilometrů doby, kdy bylo jónské pobřeží Apulie oblíbeným cílem saracénských útoků – to jsou jen některé z perel tohoto kraje. Vítr a moře vytvořily ve vápencových útesech úžasné jeskyně, do výčtu zajímavostí patří i přírodní park Porto Selvaggio s divokým skalnatým pobřežím, piniovými lesy a středomořskými křovinami…
Říká se, že v břiše či přesněji řečeno v našem trávicím traktu sídlí druhý mozek. Ve Vevey se do něj můžete bez problémů podívat a dokonce si v něm poskákat! Nebojte se, nemám na mysli návštěvu gastroenterologa nebo snad nějaké experimenty, nýbrž návštěvu prvního muzea výživy a potravinářství na světě. Jmenuje se Alimentarium a najdete ho naproti osmimetrové vidličce z nerezové oceli zapíchnuté v Ženevském jezeře, deset metrů od slavné sochy tuláka Charlieho. Ve městě, kde se zrodilo ptačí hnízdo se životadárnou výživou i mléčná čokoláda. Ve Vevey…
K nejzajímavějším řeckým svátkům, které u nás v takové podobě neznáme, patří pravoslavná Teofanie neboli Svěcení vod. Tento celořecký církevní svátek, který je dnem pracovního volna, se někdy považuje za obdobu našich Tří králů, protože se slaví ve stejný den, 6. ledna. Není to ale přesné. Řecká Teofanie je natolik výrazná a odlišná, že si zaslouží zvláštní pozornost, i když vzhledem k jejímu termínu ji osobně zažije jen málokterý turista…
Opatija na břehu Kvarnerského zálivu má nezaměnitelnou atmosféru, která nejlépe vynikne při návštěvě mimo hlavní sezonu. Nenápadnou rybářskou vesnici objevili jako první evropští boháči, kteří přemýšleli, jak se po celý rok potloukat po nejkrásnějších místech kontinentu. Bylo to v dobách, kdy za etalon tohoto životního stylu platilo Azurové pobřeží, a tak se dodnes Opatiji občas přezdívá „Malá Nizza“. Když sem přijedete, máte pocit, jako by tu ještě dnes chodily stíny znuděných kněžen a ještě znuděnějších pánů v cylindrech vyhledávajících dolce far niente, sladké lenošení…
Nedaleko od našich hranic, sotva 20 km za přechodem Dolní Dvořiště, se nachází odbočka k městečku Kefermarkt se zdaleka viditelným kostelem; jeho pozdně gotický oltář, stále na původním místě, patří k nejvýznamnějším uměleckým dílům ve střední Evropě…
Jen málokdy byl návrh na zařazení určité památky na seznam Světového dědictví UNESCO přijat tak jednoznačně, jak tomu bylo roku 2009 v případě nejstaršího funkčního majáku na světě. Na římských základech fungují dnes elektronické systémy vysílající signály pro blížící se lodě a stejně jako kdysi chrání maják lodě před ztroskotáním u pobřeží severní Galicie plného nebezpečných útesů omývaných divokým Atlantikem…
Toužíte zjistit více o vzniku a fungování vesmíru? O tajemství gravitace? O velkém třesku? Ne, nemusíte si šetřit na let do kosmu. Stačí nasednout v centru Ženevy u nádraží Cornavin například na tramvaj a za zhruba dvacet minut vystoupit u CERNu, Evropské organizace pro jaderný výzkum. V jednom z největších a nejrespektovanějších center pro základní fyzikální vědecký výzkum se nacházejí největší a nejvýkonnější urychlovače částic a detektory na světě…
Právem se říká, že jedním z největších pokladů Kréty je její kuchyně. Díky ní si Kréťané udržují pevné zdraví až do vysokého věku. Jaké tajemství skrývá tato kulinářská tradice?
Apulijská kuchyně bývala v minulosti často kvůli jednoduchosti svých surovin charakterizována jako „chudá“, což se ale s dnešními moderními trendy v gastronomii změnilo. Její čtyři základní pilíře tvoří semolinová mouka, sluncem hýčkaná zelenina, čerstvé ryby a další dary, které skýtá 800 km apulijského pobřeží dvou moří, a olivový olej, jeden z nejlepších v Itálii. Nejrůznější kombinace pasty, zeleniny a mořských plodů přinášejí nečekaná překvapení…
Dionýsos, řecký bůh vína, obdařil Krétu středomořským klimatem, správnou vlhkostí vzduchu a slunečními paprsky zářícími tři sta dní v roce…
Ústřice – po staletí proslulá specialita francouzské gastronomie. Jejich chov je jednou z hlavních činností obyvatel bretaňského pobřeží, činností bezesporu namáhavou, jež navíc vyžaduje značnou dávku svědomitosti…
Crêpes, ryby, zelenina a cidre, ale také mořské plody, velmi chutné jehněčí nebo sladké bretaňské hříchy – to vše jsou ozdoby bretaňské kuchyně spojené společným jmenovatelem, naprostou čerstvostí…
Šesté největší francouzské město Nantes s více než 300 000 obyvatel je dnes hlavním městem departementu Loire-Atlantique v regionu Pays de la Loire. V minulosti ale bylo několik století hlavním městem Bretaně a sídlem bretaňských vévodů. Od jejich působivého zámku přes staré město až po mechanického slona na ostrově uprostřed Loiry, symbolizujícího svět Julesa Verna, zdejšího slavného rodáka, Nantes má turistům rozhodně co nabídnout…
Bretaň je také zemí mýtů. Na pobřežní část zvanou v bretonštině Armor, země moře, navazuje Argoat – země lesů, která s vřesovišti, jezírky, prameny a přírodní magií poskytuje starým legendám nový rámec…
Strážce lehce skloní hlavu a kývnutím nás vyzve: „Můžete nahoru…“ Když vystupujeme po vyhlazených točitých schodech, lapáme po dechu, je jich 365. Nahoře nás očekává pan Margon, přívětivý „gardien“ (strážce) majáku na ostrůvku Vierge, a začíná se zasvěcováním do tajů svého neobvyklého zaměstnání. V již zaběhnutém rituálu odtahuje závěs, za nímž se v místnosti zalesknou mosazné součástky. Paprsky zapadajícího slunce dopadají na čočky a nablýskané kovové části a vytvářejí v místnosti ohňostroj barevných světélek. Strážce zmáčkne vypínač, stroj se začne nehlučně otáčet a vrhat přes naše hlavy čtyři silné světelné pletence nad mořskou hladinu. Naproti na pobřeží vydává v příboji další maják zase jiné světlo…
Brest, tradiční „cité de la mer“ čili „město moře“ a nejzápadnější město ve Francii, byl v roce 1944 téměř úplně zničen. Obnovený Brest je stále významným přístavem, ale také zřejmě nejmodernějším městem celé Bretaně…
Jaká by byla Bretaň bez svých četných kapliček uprostřed krajiny, na pobřeží nebo za nejbližším ohybem silnice? Odedávna okouzlují krásou, která se skrývá za jejich zdmi…