Albulská železnice ve švýcarském kantonu Graubünden spojuje Thusis na Zadním Rýnu se Svatým Mořicem, proslulým zimním střediskem v Horním Engadinu. Jde o technicky a stavebně jedinečnou trať, k níž neodmyslitelně patří početné smyčkové tunely, dech beroucí viadukty a až neuvěřitelně krásná alpská krajina. Symbolem tratě je viadukt Landwasser u Filisuru, který na jednom konci přiléhá přímo k strmé skalní stěně a vede koleje do tunelu…
Hladina modré laguny se mihotá ve stříbrných odlescích pod zářícím sluncem. Ostrůvky porostlé bujným rostlinstvem, písečné lavice chránící klid laguny před vlnami otevřeného moře. Pod hladinou útesy a kolem nich spousta nejrůznějších ryb a dalších obratlovců, ještě více bezobratlých. Chtělo by se sáhnout po masce a šnorchlu, vklouznout do vody prohřáté slunečními paprsky a začít se kochat bezuzdnou pestrostí mořského života…
Snad všechny cesty v Normandii vedou k Mont-Saint-Michel, žulovému kuželu korunovanému gotikou. Více než čtyři miliony návštěvníků ročně jsou ale jistým varováním před takovou popularitou…
Kouzelný Mont-Saint-Michel Číst více »
Národní park v samém srdci Pyrenejí je druhým nejstarším ve Španělsku. Jeho historie sahá až do roku 1918, kdy byl na ploše asi 21 km2 vyhlášen národní park Valle de Ordesa. V roce 1982 byla oblast národního parku rozšířena na 156 km2 a park dostal své dnešní jméno. Jeho výjimečnost podtrhuje fakt, že roku 1997 byl společně s přiléhajícím územím na francouzské straně Pyrenejí zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO jako přeshraniční památka Pyrénées – Mont Perdu…
Národní park Ordesa y Monte Perdido Číst více »
Great Ocean Road (GOR) neboli Velká oceánská cesta, jedna z nejznámějších přímořských australských silnic, se táhne jihozápadně od Melbourne v délce 243 km mezi malým městečkem Allansford na západě a oblíbeným surfařským centrem Torquay na východě…
Velkou oceánskou cestou k horám Číst více »
La Trochita neboli Starý patagonský expres patří k nejslavnějším turistickým železnicím na světě. Úzkokolejná trať o rozchodu pouhých 750 mm spojující v délce 402 km města Ingeniero Jacobacci a Esquel v argentinské Patagonii byla vybudována postupně během druhé čtvrtiny 20. stol. Parní lokomotivy i většina dosud používaných vagonů pocházejí z roku 1922, pouze jídelní vůz a několik vozů první třídy jsou z roku 1955. A tak se výlet tímhle vlakem stává zároveň návštěvou pojízdného muzea…
La Trochita – muzeum na kolejích Číst více »
Cíl vaší pouti, ať jste přišli kteroukoli trasou a odkudkoli. Před vámi do tohoto magického města proudily po staletí tisíce a tisíce lidí z různých míst Evropy, ba celého světa, lidé různých národností a jazyků, různého sociálního postavení, ale jediné víry. Pravda, dnes se cesta do Santiaga stala jakousi módou, ale při pochodu si leccos o sobě samém i o svém vztahu ke světu stejně ujasníte, ať už jste věřící či nikoli…
Santiago de Compostela Číst více »
Dansk Design, dánský design, je už nějakých sedmdesát let celosvětově proslulým pojmem. V Kodani má své muzeum, jež v exteriérech dánského hlavního města adekvátně doplňují ukázky pozoruhodné moderní architektury…
Design a architektura Číst více »
Veřejný prostor hlavního města USA je vyzdoben památníky na „Otce zakladatele“, veterány, prezidenty a další významné postavy amerických dějin. Nikde však nenajdete památník třicátému pátému prezidentovi, kterým se v roce 1961 stal teprve třiačtyřicetiletý John Fitzgerald Kennedy. Když však přejíždíme řeku Potomac po některém mostě v západní části města, neunikne naší pozornosti na levém břehu architektonicky zajímavá budova zářící bělostí, která stojí v těsné blízkosti známého obytného komplexu Watergate. Právě tato budova je symbolickou památkou na JFK…
Alpy se dají překonat různě. Snad nejvelkolepější způsob nabízí Bernina Express. Panoramatický vlak projíždí různými jazykovými i kulturními oblastmi a mimořádně rozmanitou krajinou. Na 145 km dlouhé cestě ze švýcarského Churu do italského Tirana po albulské a berninské železnici, jež jsou součástí Světového dědictví UNESCO, překoná 196 mostů, 55 tunelů a vyrovná se i se stoupáním až 70 ‰. Během zhruba čtyř hodin jízdy se přiblíží ledovcům, vystoupá do nadmořské výšky 2253 m a sjede do sluncem zalitého ráje plného palem a další teplomilné flóry…
Jestli je někde v Ticinu pocit, že jste se najednou ocitli kdesi daleko na jihu Evropy, nejsilnější, pak je to u Lago Maggiore, jezera, o něž se kanton dělí hned se dvěma italskými regiony, Lombardií a Piemontem. Švýcarsku patří jeho severní část, plošně to vychází zhruba na jednu pětinu…
Baeza a Úbeda – dvě města na severu Andalusie, téměř u hranic s oblastí Kastilie a León, ukrytá mezi oblými kopci s olivovými sady. Leží pouhých 9 km od sebe, ale věřte, že i na tak krátkém úseku se můžete v zatáčkách a na rozcestích vedoucích k jednotlivým sadům a farmám ztratit…
Baeza a Úbeda – dva renesanční skvosty Číst více »
Poloostrov Cotentin je nejdrsnější částí Normandie. Návštěvníkům představuje typickou krajinu označovanou jako bocage – mozaiku políček, luk, pastvin se strakatými normandskými krávami, remízků a vřesovišť. Ekonomice malých žulových vesnic dominuje mléko ve všech podobách…
Poloostrov Cotentin Číst více »
Uplynuly už více než dvě stovky let od chvíle, kdy kapitán Mathew Flinders, který jako první obeplul celou Austrálii a rozpoznal v ní nový kontinent, nazval neznámou zemi Terra psittacorum – Země papoušků. Přes všechny změny, kterými kontinent od té doby prošel, je toto pojmenování výstižné dodnes. Přesvědčí se o tom každý, kdo se třeba jen na chvíli ocitne na australské půdě. Papoušci tam jsou prostě všude…
Dnešní více než třicetitisícové město Karak (či Kerak) leží na křižovatce starověkých karavanních cest z Egypta do Sýrie. Zmiňuje se o něm už Bible jako o pevnosti Kír. V římské době byl Karak známý jako Charach-moba („moábská pevnost“), na hradě nalezneme i stopy po nabatejské přítomnosti, ale největší slávu zažil ve středověku…
Hrad Karak – křižácká chlouba Číst více »
V čísle věnovaném nejkrásnějším a nejzajímavějším železnicím Ameriky nemůžeme vynechat vlak propagovaný v dobových reklamách jako „nejslavnější na světě“, vlak, který byl synonymem luxusu a úspěchu. I když už více než 50 let nejezdí, jeho jméno zůstane navždy zapsáno v historii železnice – 20th Century Limited…
20th Century Limited – mezník 20. století Číst více »
Kde končí všechny svatojakubské cesty? Samozřejmě v Santiagu de Compostela, to ví každý. I když… tak úplně pravda to není. Mnoho, ne-li většina poutníků, pokračuje ještě dál. Kam? Na samotný konec světa – do Finisterre…
VKdyž byl v 80. letech odhalen památník vietnamským veteránům a posléze i korejským, začali se ozývat veteráni z 2. sv. války. Jejich argumenty byly jasné. Největší světový konflikt měl mnohem zásadnější vliv na život celých Spojených států a počet zúčastněných i padlých Američanů byl několikanásobně vyšší než v obou asijských válkách dohromady. Přesto hlavní město nemělo důstojný památník, který by byl poděkováním těm, kteří přežili, a výrazem úcty k těm, kteří přinesli oběť největší…
Hlavní města zpravidla oplývají bohatou kulturní nabídkou. Ani Kodaň není v tomto směru žádnou výjimkou…
Malebná údolí, louky s pestrými květy, hluboké propasti, vinice, světlé lesy plné kaštanů, zasněné vesničky. Cesta železnicí Centovalli ze švýcarského Locarna u jezera Lago Maggiore do italské Domodossoly je stejně okázalá jako fascinující a v turistech zanechá nezapomenutelný zážitek…
Centovalli – přes sto údolí Číst více »
