Wallis je zemí hor, slunce – a také vody. Nejde však o vodácký ráj, jak ho známe na český způsob, kdy parta přátel vezme lodě, stany a vyrazí pádlovat na pár dní „od hospody k hospodě“. Ve Wallisu se kolem vody nejčastěji chodí pěšky – bez pádel a lodí, spíš jen na pár hodin s batohem na zádech. Vybrali jsme pro vás dva nejpoutavější „vodní“ pochody Wallisem…
Více než třicetitisícová metropole kantonu Wallis při ústí říčky Sionne do Rhôny platí za nejslunečnější švýcarské město. Navíc je jedním z nejstarších sídel v konfederaci; má 7000 let starou historii i živou současnou kulturu. Připočtem-li ještě malebnou polohu uprostřed vinic a v klínu hor, malé mezinárodní letiště a největší autobusové nádraží Švýcarska, s linkami do nedalekých lázní a lyžařských středisek, je jeho turistická atraktivita nabíledni. Roku 2006 se Sion ucházel o pořádání zimní olympiády, ale nakonec vyhrál Turín..
Od vyhlášení prvního národního parku v zemi, který nese prosté jméno Švýcarský národní park, uběhlo už hodně vody – stalo se tak v roce 1914. Na úrovni národních parků v celém Švýcarsku od té doby žádný nepřibyl, ale v posledních letech se podařilo vyhlásit několik tzv. regionálních přírodních parků, dva z nich ve Wallisu…
Při pohledu na satelitní snímek vypadá jako salamandr. Nebo jako sněhová koule rozpláclá o sklo do čtyř stran. Z okolních vyhlídek se zase jeví jako obrovská zamrzlá řeka. Takový je dnes Velký Aletschský ledovec: nejrozsáhlejší ledová plocha v Alpách a jeden z nejfantastičtějších přírodních úkazů celého Švýcarska. Jak dlouho ještě?..
Velký Aletschský ledovec Read More »
Nejlevnější způsob, jak se dostat do Finska, je přesun z estonského Tallinu do Helsinek trajektem. Estonci a Finové jsou jazykoví příbuzní. Obyvatelé Helsinek jezdí do Tallinu o víkendu asi tak jako Pražáci do Jevan nebo Černošic. Neboť upřímně řečeno, Tallin, prošpikován hospůdkami, je krásnějším městem než Helsinky…
Třetí největší kanton Švýcarska leží v srdci Alp na jihovýchodě země. Pyšní se největším počtem čtyřtisícových vrcholů, nejvyšší i nejznámější švýcarskou horou, největším alpským ledovcem, nejvyšší přehradní hrází Evropy (a třetí na světě), nejvýše položenou lanovkou i vinicí v Evropě a nejvýše umístěným metrem na světě. A ke všemu je i nejsušším kantonem Švýcarska. Jeho jméno je odvozeno od latinského výrazu pro údolí (vallis) a má dvě podoby – francouzskou Valais a německou Wallis…
Přístav a obchod, ale také počasí již po staletí ovlivňují hamburský jídelníček provoněný kořením a rybami. Zdejší kuchyně ale není jen synonymem pro různou úpravu tradičních darů Labe a blízkých i vzdálených moří, ale také pro moderní verze klasiky i kreativitu mistrů kulinářského umění, po právu ověnčených michelinskými hvězdičkami…
Hamburská kuchyně není hamburger Read More »
Třeboňsko je jedinečným regionem. Původní ryze hospodářský význam krajiny rybníků, hrází, vodních toků a kanálů se rozšířil v atraktivní turistickou oblast, která přitahuje cyklisty, pěší turisty i vodáky…
Prázdniny mezi rybníky Read More »
Františkánští mniši v jednom mnichovském pivovaru vařili v 17. století zvlášť silné sladové pivo, jemuž říkali tekutý chléb. Pili ho i v postní době, protože jim dodávalo sílu a energii. Chtěli ale mít jistotu, že neporušují postní pravidla, a tak požádali o souhlas Svatého otce. Pivo, které mu poslali, se ale v teplém italském počasí zkazilo. Když papež ochutnal, shledal, že ho lze pít jen s velkým sebezapřením, které je ale duši mnichů přínosné, a proto souhlasil…
Tekutý chléb ze Želiva Read More »
Poustevníci mívají občas i velmi nezvyklá jména, ale že by se některý z nich mohl jmenovat tak prostě a obyčejně, jako například Jan Procházka, těžko uvěřit. A přece to byl nymburský občan tohoto jména, kdo stál u zrodu nejslavnějšího poutního místa v Čechách…
V údolní nivě sevřené obloukem Střely založil Vladislav II. již v roce 1144 cisterciácký klášter Plasy. Na sklonku 17. století, když zažíval druhé zářivé období své historie, zřídil klášter proboštství v několik kilometrů vzdáleném poutním místě známém jako Mariánská Týnice. Následovala desetiletí stavebního rozmachu, na kterém se podílel hlavně Jan Blažej Santini-Aichel, ale také jeden z jeho inspiračních vzorů Jean Baptiste Mathey i velký současník Kilián Ignác Dientzenhofer…
Klášter na vodě a jeho proboštství Read More »
Duchovní památky, církevní památky, Želiv, želivské pivo, klášterní pivovar, Svatá hora, klášter Plasy, Svatý kopeček, Santini-Aichel, Karlova koruna, Dientzenhofer, Židovské město, Velehrad…
Na počátku 18. století promluvil do české architektury s celoevropsky nepřeslechnutelnou hlasitostí Jan Blažej Santini-Aichel, tvůrce slohu, pro který se ujal termín „barokní gotika“ či „gotizující barok“. I když vytvořil také profánní stavby, jako zámek Karlovu Korunu nebo několik šlechtických paláců v Praze, těžiště jeho díla spočívá v architektuře sakrální…
Že se v Plzni už dlouho vaří dobré pivo a pár let hraje slušný fotbal, to se tak nějak ví. Ale že město nabízí také pozoruhodné památky spojené dokonce s některými českými rekordy, to už je známo trochu méně…
Asi na třiatřiceti arech vznikla zahrada, která přímo vybízí k chvilce spočinutí, prodlení a usebrání, k okamžiku zamyšlení mezi všemožnými odstíny zeleně doplněné žlutými, rezavými, nachovými či stříbřitými tóny a korunované podle roční doby pestrou paletou květů odrážející se na hladině dvou jezírek. Z pískovce vytvořená křížová cesta a moderní kaple dál rozšiřují duchovní rozměr místa, které tvoří Památník obětem zla…
Syntéza nejrůznějších uměleckých proudů, stejně jako prolínání německého a slovanského živlu a zvláštní smysl českého národa pro hudbu, která zde zaznívá ve všech výtvarných oborech – tak lichotivě kdysi charakterizoval kořeny zvláštního vzepjetí české barokní architektury rakouský badatel Heinrich Gerhard Franz, jeden z jejích největších znalců. Přitom měl na mysli především dvojici umělců z jedné konkrétní rodiny – jmenovali se Dientzenhoferové…
Pražské Židovské Město bylo v 16. a 17. století největším ghettem v Evropě. Ačkoli bylo během asanace v letech 1893–1917 z velké části zbouráno, z jeho nezničitelných kořenů vyrůstají nové výhonky novodobého pomyslného ghetta – galerie a kulturní instituce, židovské symboly, předměty a hebrejština na ulicích… To staré představuje unikátní soubor památek evropského významu…
Pražské Židovské Město Read More »
O Olomouci se říká, že tamní počet staveb sakrálního účelu či přinejmenším původu je v přepočtu na jednoho obyvatele nejvyšší v celé republice. Myslím, že každý, kdo projde městem s očima otevřenýma, rád této informaci uvěří…
Duchovní metropole Read More »
Ze všech poutních míst u nás se jedno nápadně vyděluje. Svým významem přesahuje naše hranice a vstupuje do prostoru celoevropského. Má svou hmatatelnou historii počínající ve 13. století, ale téměř celou tuto dobu se hlásí k tradici ještě starší, která právě letos oslavuje 1150. jubileum. Velehrad, místo neoddělitelně spjaté s tradicí cyrilometodějskou…
Velehrad – myšlenky, ne kosti Read More »
Jsou všude kolem nás, bereme je jako součást našeho světa, i když tomu jejich ne vždy úplně rozumíme. Duchovní památky – díla vzniklá z víry a pro víru, jež ale mohou promlouvat ke každému. Víra není podmínkou…
Vědomí souvislosti Read More »
