Již na konci 19. stol. se začal psát jedinečný příběh továrního městečka vybudovaného v duchu tehdy populárního paternalistického kapitalismu, který vyvrcholil o sto let později jeho proměnou v areál výstavních a tvůrčích prostorů současného umění a kultury, jeden z nejzajímavějších v celé Evropě. Jméno zůstalo – Leipziger Baumwollspinnerei neboli Lipská přádelna bavlny…
Skalnatý poloostrov Musandam tvoří bránu do Hormuzského průlivu, který strategicky odděluje Arabský poloostrov od Íránu. Jeho větší část o rozloze 1800 km2 je ománskou exklávou, jedním z jedenácti ománských guvernorátů, menší jihozápadní část poloostrova patří Spojeným arabským emirátům. Turisté zatím znají Musandam hlavně díky jedno- či dvoudenním výletům, které se sem organizují z nedaleké a velmi populární Dubaje. My jsme tady ale strávili dva krásné týdny…
Šestihodinová jízda vlakem k legendami opředenému pohoří byla plná kontrastů. Vyjeli jsme z Wu-chanu, smogem zamořeného velkoměsta na Dlouhé řece. Jak jsme se vzdalovali od rozsáhlé průmyslové aglomerace, krajina se začala proměňovat. Městečka a vesnice se postupně vynořovaly z mlžného oparu, začalo přibývat jasně zelených rýžovišť a bavlníkových plantáží, okolní kopce pokrývaly bambusy a eukalypty. V podvečer jsme dorazili do městečka Wu-tang a ubytovali se v hostelu nedaleko vstupní brány do stejnojmenného pohoří…
Za taoistickou legendou do pohoří Wu-tang Read More »
Přísloví „láska prochází žaludkem“ neplatí jistě jen o osobních vztazích. Jestliže se český náhled na Vietnam a Vietnamce v posledních deseti letech poměrně výrazně změnil k lepšímu, pak za to může do značné míry právě jídlo. Vietnamská kuchyně se postupně stala velkým fenoménem i v českém prostředí…
Vietnamská kuchyně Read More »
Území Triangolo Lariano je vklíněno mezi rozevírající se ramena Komského jezera a také základna tohoto hornatého trojúhelníku má co do činění s jezerní vodou, i když ne v celé své délce. Za jižní ohraničení Triangola se totiž považuje úzký pás aluviální roviny Piana dʼErba, kterou vede silnice spojující města Como a Lecco a v níž natrefíme na skupinu pěti menších jezer, v Itálii často zmiňovaných pod společným názvem Laghi Briantei. U nás je toto pojmenování prakticky neznámé a ani s povědomím o jednotlivých vodních plochách to není nijak slavné. Pokusme se je tedy alespoň ve stručnosti představit…
„Völki“, zdrobnělina, kterou ho obyvatelé Lipska rádi označují, zní docela roztomile. Jako by chtěla alespoň trochu zlidštit monstróznost jeho i události, kterou připomíná. Völkerschlachtdenkmal, Památník bitvy národů…
Památník bitvy národů Read More »
Jen málokterá nevěsta se může pochlubit tím, že dostala věnem větrný mlýn. Mlynář Ignác Křižovič tak údajně podaroval svou nemanželskou dceru, nejspíš v roce 1892. Mlýn tehdy, poničený vichřicí, ležel v troskách. Dar to byl zřejmě danajský, protože mlýn brzy opět změnil majitele…
Vetrný mlýn Poddvorov Read More »
Blízkost území Ománu a Íránu, prakticky coby kamenem dohodil přes vodní úžinu, znamenala v minulosti nejen mnoho kontaktů, ale také konfliktů. Proto můžeme v Ománu nalézt pozůstatky architektury perského typu a vzpomínat na dobu Hormuzského království. Jeho jméno nese i samotná úžina, vstupní brána do Perského zálivu, kterou vede jedna z nejdůležitějších ropných tras světa a která se občas stává dějištěm námořních cvičení i provokací…
Kalhat – perské záchvěvy Read More »
Jezero Iseo můžeme chápat jako efektní vyvrcholení rozmanitosti přírodních krás Valle Camonica, jednoho z nejdelších a nejkrásnějších údolí alpského jihu, proslulého navíc kolekcí více než sto tisíc prehistorických petroglyfů, stále ještě trochu tajemných. Za rozmanitostí přírodního prostředí Isea ale nijak nezaostávají jeho břehy. Nenatrefíme tu sice na tak honosné vily, paláce a zahrady jako třeba u nedalekého Komského jezera, ba ani na památky, které vyskakují z kdejaké anonce cestovních kanceláří. Přesto nás asi překvapí, až zjistíme, co všechno ve zdejších malých městech a obcích můžeme vidět, procítit a případně i zažít…
Iseo, jezero mnoha tváří Read More »
Sasko je zemí hradů a zámků. A tak si i pobyt v Lipsku můžete zpestřit výletem za historií…
Hrady a zámky Saska Read More »
Jak z pohádky působí malebné seskupení vinných sklepů na okraji obce Petrov nedaleko Hodonína. Jejich průčelí klenutá do oblouku svítí bílou vápennou barvou zvanou lička. Ostře s ní kontrastuje přízemní sokl neboli podrovnávka ve šmolkově modré. Některé sklepy navíc zdobí nade dveřmi či okny ornamenty s vinnou révou. Větší část plžů je zahloubena do svahu a porostlá zelení, která dotváří celkový barevný dojem…
Nový Berlín, Mekka veletrhů a hudby, malé Benátky. Lipsko si vysloužilo spoustu přezdívek, které naznačují, že se tady rozhodně nebudete nudit. Na své si přijdou milovníci historie a umění i vášniví sportovci. Kdo se nebojí vody a pádla, pohodlně dojede do práce na kánoi. Za výkon se pak může odměnit v jednom ze stylových lokálů, které vznikly v bývalých fabrikách…
Jak se žije v Lipsku? Read More »
Největší objev za posledních patnáct let. Tak loni hodonínští těžaři označili nalezení obrovského ropného ložiska mezi Kyjovem a Brnem. Jde o více než tři miliony barelů ropy a zhruba sto milionů kubíků plynu. Ve srovnání s ložisky v ropných velmocích je ale toto množství pověstnou kapičkou v moři…
Kývající koňské hlavy Read More »
Vysokohorští turisté a horolezci tady budou na správné adrese. Stejně jako potápěči a další milovníci všemožných vodních sportů. Průzračnou vodu vesměs pitné kvality by si, pokud by mluvili, určitě pochválili i četní zástupci rybí říše. Na své si přijdou i rodiny s dětmi či zamilované páry, lyžaři, bikeři, cykloturisté, obdivovatelé alpské vegetace i vyznavači obyčejného ticha. Tady se snoubí romantika, majestátnost a pohostinnost Rakouska s italským i slovinským šarmem a chutěmi. Mondénní i tradiční, s mnoha jedinečnostmi. Oáza pro nejrozmanitější trávení volného času, kde si každý najde to své. Karibik pod Alpami. Takové jsou Korutany…
Korutany – prosluněná střecha Rakouska Read More »
Brazílie je s více než 200 miliony obyvatel největší katolickou zemí na světě. Snad zde neexistuje město či vesnice, kde by nedominovala katedrála či barokní kostelík. Tím nejznámějším a pro Brazílii určitě nejtypičtějším symbolem víry se však stala 38 m vysoká socha Krista Spasitele na kopci Corcovado v Rio de Janeiru. Vznikla pod taktovkou francouzského sochaře Paula Landowského a brazilsko- -francouzského dua stavebních inženýrů, Heitora Costy a Alberta Caquota, a odhalena byla po téměř 10 letech stavby v roce 1931…
Ani nadpozemská krása Ria, která ohromí každého návštěvníka při pohledu z Corcovada, však neskryje všudypřítomné favely, chudinské čtvrti, které se táhnou po úbočí většiny strmých kopců, kam až oko dohlédne…
Favely – město bez Bohů Read More »
Napadlo by vás, že Rio je mimo jiné obrovským amfiteátrem pro sportovce? A nemyslím tím teď jen olympioniky. Na své si přijdou všichni, od příležitostných nadšenců, přes borce, co to berou vážně, až po dobrodruhy a vyhledávače adrenalinu…
Vymanit ruskou říši z politické a kulturní izolace a „prorazit okno do Evropy“, to byl jeden z hlavních cílů reformátorských snah Petra Velikého, byť za cenu válek a obtížné kolonizace oblastí, kde Rusové nikdy předtím nežili…
Na nábřeží říčky Mojky, asi dvacet minut chůze od Ermitáže, stojí jeden z nejkrásnějších paláců v Petrohradu, palác Jusupovových. Většina Čechů ho ale nezná. Netuší nic o jeho dlouhé historii, o bohatých uměleckých sbírkách, ani o tom, že ve sklepě paláce byla na sklonku roku 1916 zavražděna jedna z nejtajemnějších postav ruských dějin – Grigorij Jefimovič Rasputin…
Jusupovský palác klenot s tajemstvím Read More »
Petrohradem se lze přepravovat po silnicích, po kolejích, po vodě nebo pod povrchem. Nejromantičtější jsou bezpochyby vyjížďky malými motorovými loďkami po řekách a kanálech. Rychlým a zároveň praktickým dopravním prostředkem je proslulé petrohradské metro, kde je však potřeba počítat s davy cestujících…
Jízda městem? Nejkrásnější je povodní hladině Read More »
