Největším a nejtrvalejším dědictvím římské přítomnosti na území dnešního Španělska je bezesporu jazyk – španělština, která se vyvinula z vulgární latiny. Kromě ní zde ale zůstala také řada hmotných památek, ty nejúchvatnější v Extremaduře. Výjimečnost někdejší kolonie Augusta Emerita, dnešní Méridy, byla v roce 1993 stvrzena zápisem na seznam Světového dědictví UNESCO…
Archeologický komplex v Méridě Read More »
O Petře toho bylo napsáno mnoho, ale nic nedokáže vystihnout pocity, které se člověka zmocní, když se z přítmí přírodního kaňonu vynoří silueta ikonické stavby známé jako Pokladnice. Petra, která bývá popisována jako osmý div starověkého světa a v roce 2007 byla zvolena jedním ze sedmi novodobých divů světa, je bezpochyby jedním z největších jordánských pokladů a hlavní turistickou atrakcí, která do země láká návštěvníky ze všech koutů světa…
Růžové město z poloviny staré jako čas Read More »
V horách u Cuzca leží Machu Picchu. Tajemné ruiny dávného inckého města, které jsou pro většinu návštěvníků Peru absolutním vrcholem jejich cesty, leží vysoko nad strmým údolím řeky Urubamba. Silnice v hornaté džungli neexistují. K posvátnému místu a snad nejokázalejšímu výhledu v celé Jižní Americe se lze dostat jenom pěšky nebo dobrodružnou železniční tratí vedoucí mlžným pralesem a divokou vysokohorskou krajinou…
Posvátným údolím ke ztracenému městu Inků Read More »
Město na severu Španělska v autonomní oblasti Kastilie a León není jen jednou z mnoha zastávek na poutní cestě k hrobu sv. Jakuba do Santiaga de Compostela. Představuje jakousi esenci kastilské identity, jejímž hmotným projevem je zdejší katedrála, jedna z nejkrásnějších, nejušlechtilejších a nejvznešenějších v Evropě…
V gotickém kolegiátním kostele Panny Marie v Roncesvalles dopadá měkké sluneční světlo na náhrobek navarrského krále Sancha VII. Udatného. Slunce proniká skrze vitráž, která zobrazuje jednu z nejvýznamnějších bitev křesťanů proti muslimům u Las Navas de Tolosa v roce 1212. Odehrála se daleko od Roncesvalles, které leží v navarrských Pyrenejích na hranici s Francií. Ale právě tady v této vesničce, kde žije
Roncesvalles – vzhůru na bitevní pole Read More »
Prakticky v srdci města, mezi radnicí a hlavním nádražím, se rozkládá jedna z kodaňských institucí, zábavní park Tivoli. Vloni oslavil 175. narozeniny a nezdá se, že by se chystal do důchodu…
Hlavou dolů a pořádně dokola Read More »
Na rušných washingtonských třídách se mezi vládními budovami, muzei a památníky mísí federální úřednici s turisty a školními výlety. Někde ale stačí kousek poodejít a rázem se ocitnete v jiném světě. Jako když se třeba vydáte ulicí M po mostě přes údolí Rock Creek. Na chodnících náhle přibudou historické lampy ověšené koši s rozkvetlými květinami, místo moderních budov jsou kolem vás cihlové domy a zdejší hospody vzbuzují dojem, že jste se ocitli kdesi v Anglii. V postranních uličkách vládne ticho a klid. Georgetownem kráčela historie daleko dřív, než začaly existovat Spojené státy a jejich hlavní město…
Kudy kráčela historie Read More »
Když vás při pobytu na Azurovém pobřeží omrzí pláže, můžete se vydat na výlet nostalgickým vlakem Le Train des Pignes. Jeho trať vede z Nice do Digne-les-Bains, správního centra departementu Alpes-de-Haute-Provence. Tento „borovicový vláček“ jezdí několikrát denně po 150 km dlouhé úzkorozchodné trati, která stoupá od palem na mořském pobřeží kolem početných vesniček vysoko v předhůří Alp až do nadmořské výšky více 1000 m…
Le Train des Pignes Read More »
Charakteristiky jako „největší město kantonu“ nebo „třetí nejvýznamnější finanční centrum země“ nevypadají zrovna jako nejlákavější pozvánka k návštěvě. Omezit se na ně by ale byla velká chyba. Lugano je totiž také městem parků a květin, zajímavých historických i současných staveb, mnoha kulturních akcí, spousty elegantních obchodů světoznámých značek i nepřehlédnutelné středomořské atmosféry…
„Jde o hybridní tvar, který vtahuje do svého systému přes pět set nejrůznějších hudebních stylů, od muslimského volání k modlitbě až k poslední tropické rumbě, a všechny je přeměňuje s jediným cílem, aby se projevila ta nejhlubší naléhavost flamenca: zpívat o nejintimnějších a nejvypjatějších lidských situacích. O lásce, žárlivosti, pomstě, nostalgii, beznaději, o Bohu, smrti, matce. V andaluském zpěvu se tragický osud zmocňuje všeho a v jeho spirále ztrácejí slova svůj běžný výraz a mění se skutečně ve zpěv-řeku, verbální pramen nevyjádřitelných emocí. Někdy flamenco mění svou improvizovanou podobu a přetváří se v něco, co je podobné výkřiku. Ne výkřik pod povrchem slov, nýbrž nad nimi. Výkřik tam, kde slova nedostačují. Ve flamenku zpívá duše, která dodává hlas těm nejtemnějším a nekontrolovatelným emocím.“ Carlos Fuentes
Rouen opouštíme údolím řeky Seiny a vydáváme se na historickou trasu „Normandská opatství“. Silnice, podél nichž zemědělci nabízejí své produkty, vedou okouzlující krajinou s hrázděnými domy, které obklopují sady s pasoucími se ovcemi a skotem, a míjejí staré kostely a ruiny kdysi slavných opatství…
Původní obyvatelé, Aboriginci neboli Austrálci, žijí dnes hlavně v neúrodném suchém středu australského kontinentu. Vládne mu jejich posvátný pískovcový útvar Uluru, odnepaměti chráněný tisíci kilometrů okolní pustiny před neuctivými a nechtěnými zraky vetřelců. V roce 1985 ho australská vláda vrátila původním majitelům, domorodému kmeni Ananguů, kteří ho vzápětí na 99 let vládě pronajali. Dokumentární film z této akce lze zhlédnout v Kulturním centru národního parku Uluru-Kata Tjuta, kde rovněž pracují někteří asi ze 130 dosud žijících příslušníků kmene. Muži působí jako průvodci, ženy např. malují prastarou technikou obrazy…
Uluru – pokořit horu se nesluší Read More »
Džeraš je jedním z nejlépe dochovaných klasických antických měst a typickým příkladem římského provinčního urbanismu. Leží pouhých 48 km severně od Ammánu a většina turistů zde svoji cestu po Jordánsku zahajuje. V řecké a římské době neslo město jméno Gerasa, někdy se mu též přezdívá Pompeje Blízkého východu…
Džaraš, perla římské Dekapole Read More »
Z Limy na pobřeží Tichého oceánu se metr za metrem klikatí koleje do Huancaya v centru And. Na trati dlouhé 346 km je 69 tunelů, 58 mostů a šest úvratí, její nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 4818 m. Až do otevření Čching-chajsko–tibetské železnice v roce 2006 šlo o nejvýše položenou železnici na světě…
Nejvýše položená železnice západní polokoule Read More »
Španělé mají řadu svátků, které nemají pevné datum, ale připadají na určitý den v roce. Patří k nim i slavnosti sv. Froilána v Leónu. Poprvé jsou písemně zmiňovány v 16. stol., kdy se však konaly vždy 14. srpna, v souvislosti se svátkem Nanebevzetí Panny Marie o den později. Pak se srpnové datum znelíbilo a dnes svátek připadá na poslední neděli před 5. říjnem…
Poslední neděle před pátým říjnem Read More »
Ze tří kodaňských turisticky zajímavých zámků je nejnepřehlédnutelnější Christiansborg. Jeho 106 m vysoká věž je nejvyšší v Kodani, když o půl metru převyšuje věž radnice, a zámek je tak velký, že se do něj kromě královských reprezentačních sálů, kuchyně, stájí a kaple, přístupných veřejnosti (o základech jeho předchůdců v podzemí nemluvě), vejde také Folketinget (Parlament), Højesteret (Nejvyšší soud) a úřad dánské premiérky…
Největší a nejmladší Read More »
Místo na dnešní adrese 1600 Pennsylvania Ave NW vybral už George Washington, ale ve skutečnosti v rezidenci nikdy nebydlel. Prvním obyvatelem se stal až jeho nástupce v prezidentském úřadě John Adams. Od té doby se podoba sídla amerických prezidentů podstatně změnila díky nejrůznějším přestavbám a přístavbám. V průběhu času se také změnilo jeho zabezpečení, takže v současnosti jde o jednu z nejstřeženějších budov v USA. V dnešním světě to nikoho nepřekvapí. To, co překvapí, je jeho velikost. Na rozdíl od honosných sídel mnohých světových vládců se zdá Bílý dům dost malý na to, že je sídlem nejmocnějšího muže na planetě…
Motorový vláček, kterému místní říkají „trenucciu” nebo také „trinighellu” („vláček“ či „třasák“) je na Korsice již legendou. Souprava s několika vagony jezdí napříč ostrovem a spojuje města Calvi, LʼÎle-Rousse, Ajaccio a Bastii…
Než se vydáte do ticinských hor, myslete na to, že jakkoli je jižní švýcarský kanton slunečním rájem, hory jsou tu vysoké a sníh se nahoře drží leckde až do července. Ale jakmile roztaje, pak to stojí v pohorkách za to obvykle až do října…
Ticino v pohorkách Read More »
Cyklotrasa podél Alabastrového pobřeží, Véloroute du Littoral de la Côte dʼAlbâtre, která vede z Le Tréportu do Le Havru, měří asi 180 km. Nabízí úchvatné výhledy na moře a pobřežní útesy, venkovskou krajinu s lněnými poli i půvabná přímořská letoviska…
Na kole z Le Tréportu do Le Havru Read More »
