Pro většinu cestovatelů je Kuba krásným karibským ostrovem se smyslnou salsou, překrásnými plážemi, blankytně modrým mořem, tropickými pralesy, skoro dvoutisícovými horami či nekonečnými plantážemi cukrové třtiny. Ale jak to vypadá, když vystoupíte z davu plážových varaderských turistů, seznámíte se s Kubánci blíže a zeptáte se jich, jak se jim daří a s čím se potýkají? Peníze hýbou světem, […]
Obyčejný život Kubánců Číst více »
I v Pobaltí se na přelomu 17. a 18. stol. projevoval výrazný vliv dvorské kultury Ludvíka XIV. – jak v kulturních ambicích vyšších vrstev, tak v jejich životním stylu a v podobě jejich sídel…
Rundale – lotyšské Versailles Číst více »
Mölltal se svým ledovcem je nejvýše položenou lyžařskou oblastí ve východních Korutanech, 180 km jižně od Salcburku v národním parku Hohe Tauern. V údolí Mölltal jsou kromě ledovce i další lyžařská centra – Ankogel a Heiligenblut. Celkem je včetně ledovce k dispozici na jeden skipas téměř 140 km tratí…
Lyžování na Mölltalském ledovci Číst více »
Mohutná kopule vyzdvižená nad okolní střechy vysokým tamburem a natěsno strážená stejně vysokou štíhlou věží, aneb nezaměnitelný dialog odlišných proporcí, ale také jedinečně situovaný akcent panoramatu pražského historického jádra. Téhle dvojici, která završuje malostranský chrám sv. Mikuláše, vděčí stověžaté město za nemalý díl svého genia loci. Chrám jakožto celek má pak zase velkou zásluhu na tom, že Praha je v celoevropském rámci počítána k místům, kde architektura vrcholného baroka zanechala své nejmonumentálnější a nejpůsobivější realizace…
Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně Číst více »
Londýn již dávno není středem „říše, nad kterou slunce nezapadá“. Z vládních budov však dodnes čiší bývalá imperiální sláva. Třída Whitehall, která vedez Trafalgarského náměstí k Parlamentu, se třeba od doby, kdy byl britským premiérem Winston Churchill, příliš nezměnila. Whitehall je vládní ulicí, sídlí tu většina důležitých ministerstev, například obrany, zahraničních věcí, financí a také, v Dover House, ministerstvo pro Skotsko. Jméno této ulice se často používá jako synonymum pro britskou vládu…
Whitehall – centrum moci Číst více »
V povědomí nejširší veřejnosti představuje hrad jednu z ikon středověku. Hrady se objevují v západní Evropě zhruba od 10. století, v českém prostředí o dvě století později a jejich největší rozvoj potom přichází ve 13. a 14. století. Od počátku byl hrad víceúčelovým komplexem: byl opěrným bodem z hlediska vojenského i správního, ale současně také zástupným symbolem svého zakladatele anebo majitele…
„Věřím, že nikde jinde nelze nalézt na tak omezeném prostoru, jakým je Piazza del Duomo, čtyři krásnější věci než ty, jež jsou pohromadě zde. Všechny jsou od hlavy k patě, od základů po střechy, dokonce včetně dlažby na náměstí, z bělostného carrarského mramoru, jemného skoro jako alabastr…“
Lodí se na Stinivu dostanete snadno, cesta z druhé strany je strastiplná. Cedule včas varuje, že sestup k moři je jen na vlastní nebezpečí. „Dej nohu sem za ten kámen, tady se přidrž keře,“ dostávám pokyny od členů rodiny. Strmý skalní svah místy nedovoluje běžnou chůzi, a tak se, doprovázen jejich radami, opatrně, a někdy doslova po čtyřech, spouštím dolů. Odolat evropské plážové krásce ale nejde…
Vis, plážová Miss Evropy Číst více »
Její autor prý po dokončení svého úkolu zahodil nástroje a zařekl se, že podobnou práci již nebude nikdy dělat. Přesto po sobě zanechal dílo vskutku mistrovské, skutečnou ozdobu mezi královskými bárkami. Ve chvíli, kdy se obří loď nazvaná Suphannahongsa objeví na řece, poháněná pouze silou lidských paží, vydáte se hluboko proti proudu času až do dob předcházejících dokonce založení samotného Bangkoku. Vodní toky tehdy představovaly hlavní dopravní tepnu země a jejich hladiny brázdily tisíce obdobných lodí…
Ještě to není ani 100 let – město Špandava, německy Spandau, bylo připojeno k Berlínu teprve v roce 1920. Však se také obyvatelé dnešního pátého berlínského obvodu na samém západním okraji města pořád považují v první řadě za Špandavany a až potom za Berlíňany…
Špandava – tak trochu jiný Berlín Číst více »
Vysoko na kopci nad jižním břehem Bodamského jezera stojí zámeček Arenenberg s Napoleonovým muzeem. Propaguje se jako „nejkrásnější zámek u Bodamského jezera“ – a slogan je to výstižný…
Schaffhausen, hlavní město stejnojmenného nejsevernějšího švýcarského kantonu, nabízí spolu se svým okolím cestovatelům spoustu nejrůznějších krás, zajímavostí a požitků ducha i těla…
Schaffhausenské požitky Číst více »
Rozlehlost toho komplexu vynikne v plném rozsahu až při pohledu z ptačí perspektivy, třeba z kopule dómu nebo z jeho zvonice. „Rodinný“ kostel Medicejských zahrnuje nejen vlastní baziliku San Lorenzo, ale také křížovou chodbu, knihovnu, Starou a Novou sakristii a Knížecí kapli. Sečteno a podtrženo – jeden z nejvýznamnějších uměleckých komplexů Západu…
San Lorenzo – víc než jen kostel Číst více »
Sociologové se už dlouho snaží vysvětlit, proč se Kubánci veselí i v nejtěžších dobách a dělají si legraci z vlastního neštěstí. Když Kubánec těsně unikne smrti, začne se tomu nespoutaně smát a není k umlčení. Díky této schopnosti čelí Kubánci hladu, absenci dopravního spojení, výpadkům dodávek elektřiny a vody i možnosti uvěznění při sebemenším provinění proti režimu. Snad je za tím krev černých otroků, po jejichž celodenní dřině zbývala jediná radost: píseň, rytmické bubnování, tanec. Ale většina kubánské populace přece pochází ze Španělska, případně z Kanárských ostrovů. Možná je to tedy tím, že tu došlo k promíšení ras – ale k tomu přece docházelo všude v Karibiku. Hledáme-li, ke kterému národu Kubánce přirovnat, napadají mě nejspíše Brazilci, rovněž smíšený národ s vysokým podílem krve černých otroků a stejnou oblibou v hudbě, tancích a karnevalu…
Hudba, tance, karneval Číst více »
Velkou chloubou Madeiry je systém zavlažovacích kanálů, tzv. levád (levadas), který začal být budován již před polovinou 15. stol., nedlouho potom, co se na jižním pobřeží usadily první skupiny portugalských kolonistů. Pro ně voda zpočátku představovala velký problém – na ostrově jí sice byl dostatek, jenomže jako naschvál ne tam, kde byly nejpříhodnější podmínky k osídlení i k rozvoji zemědělství…
Díky své jedinečnosti a malebnosti má švýcarské městečko Interlaken, podobně jako třeba Hallstatt, Amsterodam, Paříž nebo Orange County, svého dvojníka v Číně. Ačkoli krásy západního světa či symboly jeho architektury „opsali“ Asiaté dokonale, poznat originál je samozřejmě lepší než nejpovedenější kopie…
Interlaken – prázdninová brána k Jungfrau Číst více »
K nejvýznamnějším kulturním institucím v Opavě patří Dům umění vybudovaný z někdejšího dominikánského kláštera s přilehlým kostelem sv. Václava. Objekt má za sebou pohnutou historii, v níž jednou už nebylo daleko k jeho úplné likvidaci. Po posledních rekonstrukcích provedených již v 21. století však znovu přináší uměnímilovným obyvatelům města i jeho návštěvníkům širokou nabídku nejrůznějších výstav, koncertů, představení a také jeden rekordní obraz s podivuhodným příběhem…
Velkopáni z Cardony. Králové bez koruny. Solní baroni. Nejmocnější katalánský rod své postavení a bohatství vybudoval na bílém zlatě. Jak hloupý by jim musel připadat král, který chtěl dokázat, že soli není potřeba a je to bezcenný minerál, kterého je všude dost…
Cardona – sůl nad zlato Číst více »
Kopcovitá oblast kolem města Bukittinggi v provincii Západní Sumatra je domovem unikátního etnika Minangkabauců či zkráceně Minangů, kteří mají v kulturním a náboženském kontextu Indonésie velmi zajímavé postavení…
Minangkabau – v zemi vítězného buvola Číst více »
Největší prales Evropy je zbytkem původního neobhospodařovaného lesa, který kdysi pokrýval většinu našeho kontinentu. Táhne se mezi řekami Narewka a Hwożna na ploše 1418 km², přičemž Polsku patří jen asi desetina – a podle toho si ji i chrání. Bělorusové si zase ostře hlídají svou hranici, stále ještě ostnatým drátem. Od roku 1979 je prales na seznamu Světového dědictví UNESCO…
