Lucca se s oblibou označuje za „malý toskánský Vatikán“, případně za město kostelů. Prý jich tam je společně s kaplemi devětadevadesát. Ale také by mohla sloužit za vzor toskánského města, živého, leč neuspěchaného, s příjemně přátelskou atmosférou…
Nedaleko západního konce Ossiašského jezera se na samém okraji masivu Ossiašských Taur zvedá zalesněný kopec, nepřehlédnutelný díky monumentálnímu torzu hradu Landskron, které se roztahuje po celém jeho plochém temeni. Na tomto strategickém místě, převýšeném vůči okolí o téměř půldruhého sta metrů, je přítomnost hradu spolehlivě doložena od poloviny 14. stol., ale s velkou pravděpodobností tu stál již mnohem dříve. Po většinu své existence patřil k nejvýznamnějším a po renesančním faceliftu i k nejhonosnějším pevnostním stavbám Korutan, dokud v roce 1812 po zásahu bleskem nevyhořel. Z ruin sice už potom nepovstal, po dvou stoletích se ale opět těší věhlasu, i když úplně jinému, než jaký ho provázel dřív. Vděčí za to – světe, div se – dravým ptákům a opicím z rodu makaků…
Ptačí hrad s Opičí horou Read More »
Bezprostřední vliv Karla IV. na soudobé dění na poli architektury a výtvarného umění byl tak silný, že jeho jméno slýcháme ve spojitosti s většinou tehdejších uměleckých aktivit. A přece existuje jedna oblast, kde stěžejní roli nehrál sám panovník, a dokonce ani Praha: obor knižní malby…
Liber Viaticus Jana ze Středy Read More »
Co je to? Nějaké vodní kolo nebo kolesový parník? Může být, ale pro české cyklisty to znamená především originální cestovní koncept, který kombinuje plavbu lodí a ježdění na kole po ostrovech chorvatského Jadranu…
Vaření znamená v Thajsku lásku. Stolování je opětováním tohoto citu. Příbuzní a známí se setkávají, obchodníci uzavírají smlouvy, cizinci se stávají přáteli nad pečlivě naaranžovanými chody světoznámé thajské kuchyně. Jídlo se sdílí, a tímto aktem dochází i k potvrzování dobrých vztahů a příslušného statusu. Věhlasná thajská pohostinnost se projevuje i ve výborném servisu s úsměvem i v tom nejzapadlejším místě Bangkoku. Servírka často v lepších restauracích přijímá objednávku na znamení úcty k hostu vkleče a se skloněnou hlavou. Zákazník se tu cítí opravdu jako pán. Stolování není jen příležitostí ke konzumaci jídla, jde především o společenskou událost a příležitost k užívání poklidného života. Toho, na co my Evropané ve shonu občas zapomínáme…
Berlín se na seznamu Světového dědictví UNESCO objevuje celkem třikrát. Jeho podíl na památce „Paláce a parky Postupimi a Berlína“ je však minimální, skutečně berlínské jsou dvě zapsané památky. Zatímco o Muzejním ostrově či některém jeho muzeu slyšel někdy snad každý, druhá berlínská položka na seznamu asi leckoho překvapí – jsou jí modernistická sídliště…
Sídliště jako kulturní dědictví Read More »
Letní měsíce bývaly kdysi obdobím, kdy si milovníci opery mohli tento žánr kvůli divadelním prázdninám dopřát leda tak z gramofonové desky nebo rozhlasového záznamu. To už ale dávno neplatí a roční období s nejdelšími dny si na mnoha místech světa každoročně navléká festivalový šat. Do rakouského Bregenzu by se nejlépe hodil model nepromokavý. Již více než 70 let nabízí velkolepou podívanou i neopakovatelný hudební zážitek tamní jezerní scéna na východním břehu Bodamského jezera, kam se jezdí za výpravnými operními produkcemi slavných titulů, ale i operními raritami…
Největší plovoucí jeviště na světě Read More »
Asi nikdo nepochybuje o tom, že Itálie je zemí módě zaslíbenou. Výjimkou v tomto směru není ani Florencie, jež obvyklou nabídku všemožných značkových butiků doplňuje skoro pohádkovým příběhem o tom, kterak jeden chudý švec ke štěstí přišel…
Ono se řekne „boty“… Read More »
Ze zkušeností našich cestovatelů vyplývá, že Kuba je naprosto bezpečná, lidé ochotní a srdeční, ceny však vysoké…
Několik zkušeností individuálních cestovatelů na Kubu Read More »
I když je dnes hlavní ekonomickou silou Madeiry cestovní ruch a služby s ním spojené, pořád se lze na ostrově setkat i s některými tradičními řemesly, jejichž výrobky jsou vítanými suvenýry…
Otevřít si v zemi výtečné čokolády a proslulých mistrů chocolatiérů obchod s čokoládou, byť nejste „domácí“ a dokonce ani z oboru? Proč ne, nápad se přece počítá, řekly si dvě mladé podnikavé Češky, k odvaze přidaly nemalé investice financí i energie a také odborné kurzy. Do roka sklidily první ovoce originálního projektu, s nímž pod Alpami denně kouzlí čokoládové kreace i úsměv na rtech spokojených turistů…
Asi to znáte – některá města se dostanou člověku pod kůži, ještě než se v nich stačí pořádně rozkoukat. Přesně tohle mě potkalo v Krnově, a tentokrát jsem ani nemusel dlouze hloubat, proč se to stalo. Jako jedinec odchovaný matkou Stověžatou podvědomě tíhnu k místům s dostatkem kostelních i jiných věží, kde ale zároveň vždy hledám nějakou obdobu Petřína, místa, odkud se lze po tom božím světě pořádně rozhlédnout. A Krnov – voila!
Základy římské kolonie Barcino, současné Barcelony, byly položeny v místech dnešní potemnělé Gotické čtvrti. Rozhodující úlohu při výběru místa jistě hrála blízkost moře a skutečnost, že šlo o přirozený přístav. Už tehdy ale komplikovaly lodím vjezd naplaveniny splachované sem prudkými dešti a písek přinášený pobřežními proudy…
Cesta, kterou si v Brazílii vyšlapali Češi, se neřadí mezi „přistěhovalecké dálnice“. Ve srovnání s jinými národy je česká imigrace do Brazílie poměrně malá, zato je vyšlapána „bosýma nohama“, nohama, které při dobývání půdy a nového života z útrob pralesa zažily své, od setkání s tropickou havětí, nepřízně počasí, až po nejistotu spojenou s životními začátky zcela od nuly. Zanechala po sobě ale stopy hluboké tak, že jsou dodnes na očích celému světu a mimořádně také přispěly k rozvoji Brazílie samotné, nového domova pro celkem tři významnější české imigrační vlny. V současnosti se v Brazílii čeští krajané nebo jejich potomci počítají na desítky tisíc…
České stopy v Brazílii Read More »
Samarinda, město pro většinu Evropanů neznámé, leží kousek pod rovníkem na východním pobřeží Bornea, třetího největšího ostrova světa. Naši předkové znali tato místa především díky hrůzným příběhům o domorodých lovcích lebek. Vnitrozemí Bornea bylo ještě před sto lety velkou neznámou i pro většinu místních obyvatel. Tamní dajacké kmeny si dobře hlídaly své soukromí a s okolním světem se stýkaly pouze prostřednictvím malajských obchodníků…
Samarinda – studium na rovníku Read More »
Sedíte na lavici na obvodě kruhového bazénu, ponořeni do hřejivé termální vody, a nestačíte se rozhlížet kolem. Mramorovou stěnu bazénu ve světle šedé barvě přerušují čtyři portálky, z nichž dvěma se dá do bazénu vstoupit a v dalších posedět. O „patro výš“ vás upoutají vysoké štíhlé sloupy a spousta dekorací: oblouky, vlysy, malby a sochy zobrazující odpočívající spokojené muže a ženy. Omítky v příjemných tónech modré, okrové a cihlově červené barvy ladí vašim očím. Když se pak položíte zády na vodu a otevřete oči, pohlédnete do kopule, pod níž se tetelí andělíčci. V tu chvíli se ocitnete ve stavu blaženosti…
Ladek – koupel pod kopulí Read More »
Ačkoliv se dnes zdá, že jméno Josef a úcta k tomuto světci jsou něčím samozřejmým a že jde o prastarou tradici, není tomu ani zdaleka tak. Středověk sv. Josefa, manžela Panny Marie, sice znal, ale rozhodně ho nijak zvlášť neuctíval. Odkud se tedy vzala úcta, které dnes v katolické církvi požívá, a odkud se vzala tak velká
Svatý Josef a jeho kult Read More »
Vysočinu zasypal sníh…, na Vysočině začíná oprava úseků dálnice D1…, fotbalisté z Vysočiny remizovali… ano, kdekdo to zná, takovéto a podobné věty slyšíme z médií každou chvíli. Nad slovem Vysočina přitom nijak nepřemýšlíme, zdá se nám být naprosto jednoznačným pojmem. Jenomže tak to není, ve skutečnosti je to s ním trochu zamotané, protože v minulosti starší i nedávné se jeho význam měnil. Na úvod tudíž jistě nebude od věci podívat se blíže na jeho vymezení…
Když se v důsledku tektonického výzdvihu na sklonku druhohor s naším územím definitivně rozloučilo křídové moře, opustilo i Polickou pánev v centru dnešního Broumovska. Podobně jako v jiných dílčích pánvích České křídové pánve, i v ní se během 12 milionů let trvající mořské záplavy usadily vrstvy sedimentárních hornin, místy v mnohasetmetrových mocnostech. A podobně jako v řadě jiných našich oblastí křídové sedimentace, také zde erozní procesy ruku v ruce s tektonikou přetvořily toto kamenné dědictví v jeden z nejpozoruhodnějších fenoménů naší přírody, v pískovcová skalní města…
Broumovsko – pískovcové labyrinty Read More »
Jihlava vznikla ve středověku jako malá osada na rozhraní Čech a Moravy, na důležité obchodní stezce mezi Dolními Rakousy a středem Čech. Dnes je správním střediskem kraje Vysočina a největším městem Českomoravské vrchoviny. Mezi našimi krajskými městy je velikostí a počtem obyvatel až na předposledním místě, ale bývaly časy, kdy byla po Praze nejdůležitějším městem zemí Koruny české a zdrojem ekonomické prosperity českých panovníků. Důvodem bylo stříbro…
Jihlava, město ze stříbra zrozené Read More »
