Při vyslovení slova Indonésie se každému vybaví něco jiného – obvykle tisíce ostrovů a ostrůvků s rozmanitými kulturami, etniky, náboženstvím a přírodou. Lombok, ostrov ležící na dohled od věhlasného Bali, si ale vybaví málokdo, a tak nadále zůstává ve stínu svého známějšího souseda…
Lombok – ostrov ve stínu Číst více »
Jedním z litevských měst, která v posledních letech nabízejí širokou paletu možností aktivní dovolené, odpočinku i poznání, je Anykščiai na severovýchodě země…
Východ Kanady pokrývají rozsáhlé listnaté lesy. Táhnou se od Velkých jezer až po atlantské pobřeží a jejich podstatnou část tvoří javory. Právě díky nim se na podzim mění východní lesy v neuvěřitelnou malířskou paletu. Do lesů plných žloutnoucích a rudnoucích javorů se vydávají nadšenci s fotoaparáty a soutěží o to, komu se lépe podaří zvěčnit úžasnou podívanou. Není divu, že si Kanada vybrala právě javorový list na svoji vlajku. Místní javory však mají ještě jednu zvláštnost. Jsou zdrojem sirupu, který se stal takřka národním produktem…
Těm, kteří ohrnují nad anglickou kuchyní nos, se tvrzení, že Londýn je centrem gastronomie, může zdát absurdní. Ale je tomu tak! Jeden americký gastronomický časopis si již před časem troufl napsat, že britská metropole nyní nabízí lepší kulinářské požitky než Paříž. Do řady vyhlášených restaurací se musí stůl rezervovat s velkým předstihem. V Londýně lze ochutnat na sedmdesát různých národních kuchyní. Mezi nimi samozřejmě nechybí francouzská, italská, řecká, arabská, čínská, japonská, thajská a zejména indická. Ta se v posledních letech stala nejpopulárnější a například kuře „tikka masala“ je nyní jakýmsi „adoptovaným“ britským národním jídlem…
Pochutná si i nejmlsnější jazýček Číst více »
Lokální, čerstvá a pestrá. Jako celé Korutany. Taková je místní kuchyně, ovlivněná středomořskou lehkostí sousedního Slovinska a Itálie i vydatnými rakouskými recepty. V Korutanech se přesvědčíte, že nejlepším kuchařem není hlad, nýbrž příroda sama coby zdroj všemožných ingrediencí. Její dary, o které zde pečují s láskou i zodpovědností, umí šikovné ruce místních přetvořit do nezapomenutelných požitků…
Korutanská kuchyně – kraňské zlato, chlebové dědictví a limbovice Číst více »
Zahrada jako místo odpočinku a zábavy provází člověka od pradávna. Historie zahradního umění je stejně pozoruhodná jako dějiny ostatních uměleckých oborů, přesto jí věnujeme v porovnání s klasickými uměleckými disciplínami jen nepatrnou pozornost…
Barokní zahrada – v krajinách bájné Arcadie Číst více »
Lucca se s oblibou označuje za „malý toskánský Vatikán“, případně za město kostelů. Prý jich tam je společně s kaplemi devětadevadesát. Ale také by mohla sloužit za vzor toskánského města, živého, leč neuspěchaného, s příjemně přátelskou atmosférou…
Nedaleko západního konce Ossiašského jezera se na samém okraji masivu Ossiašských Taur zvedá zalesněný kopec, nepřehlédnutelný díky monumentálnímu torzu hradu Landskron, které se roztahuje po celém jeho plochém temeni. Na tomto strategickém místě, převýšeném vůči okolí o téměř půldruhého sta metrů, je přítomnost hradu spolehlivě doložena od poloviny 14. stol., ale s velkou pravděpodobností tu stál již mnohem dříve. Po většinu své existence patřil k nejvýznamnějším a po renesančním faceliftu i k nejhonosnějším pevnostním stavbám Korutan, dokud v roce 1812 po zásahu bleskem nevyhořel. Z ruin sice už potom nepovstal, po dvou stoletích se ale opět těší věhlasu, i když úplně jinému, než jaký ho provázel dřív. Vděčí za to – světe, div se – dravým ptákům a opicím z rodu makaků…
Ptačí hrad s Opičí horou Číst více »
Bezprostřední vliv Karla IV. na soudobé dění na poli architektury a výtvarného umění byl tak silný, že jeho jméno slýcháme ve spojitosti s většinou tehdejších uměleckých aktivit. A přece existuje jedna oblast, kde stěžejní roli nehrál sám panovník, a dokonce ani Praha: obor knižní malby…
Liber Viaticus Jana ze Středy Číst více »
Co je to? Nějaké vodní kolo nebo kolesový parník? Může být, ale pro české cyklisty to znamená především originální cestovní koncept, který kombinuje plavbu lodí a ježdění na kole po ostrovech chorvatského Jadranu…
Vaření znamená v Thajsku lásku. Stolování je opětováním tohoto citu. Příbuzní a známí se setkávají, obchodníci uzavírají smlouvy, cizinci se stávají přáteli nad pečlivě naaranžovanými chody světoznámé thajské kuchyně. Jídlo se sdílí, a tímto aktem dochází i k potvrzování dobrých vztahů a příslušného statusu. Věhlasná thajská pohostinnost se projevuje i ve výborném servisu s úsměvem i v tom nejzapadlejším místě Bangkoku. Servírka často v lepších restauracích přijímá objednávku na znamení úcty k hostu vkleče a se skloněnou hlavou. Zákazník se tu cítí opravdu jako pán. Stolování není jen příležitostí ke konzumaci jídla, jde především o společenskou událost a příležitost k užívání poklidného života. Toho, na co my Evropané ve shonu občas zapomínáme…
Berlín se na seznamu Světového dědictví UNESCO objevuje celkem třikrát. Jeho podíl na památce „Paláce a parky Postupimi a Berlína“ je však minimální, skutečně berlínské jsou dvě zapsané památky. Zatímco o Muzejním ostrově či některém jeho muzeu slyšel někdy snad každý, druhá berlínská položka na seznamu asi leckoho překvapí – jsou jí modernistická sídliště…
Sídliště jako kulturní dědictví Číst více »
Letní měsíce bývaly kdysi obdobím, kdy si milovníci opery mohli tento žánr kvůli divadelním prázdninám dopřát leda tak z gramofonové desky nebo rozhlasového záznamu. To už ale dávno neplatí a roční období s nejdelšími dny si na mnoha místech světa každoročně navléká festivalový šat. Do rakouského Bregenzu by se nejlépe hodil model nepromokavý. Již více než 70 let nabízí velkolepou podívanou i neopakovatelný hudební zážitek tamní jezerní scéna na východním břehu Bodamského jezera, kam se jezdí za výpravnými operními produkcemi slavných titulů, ale i operními raritami…
Největší plovoucí jeviště na světě Číst více »
Asi nikdo nepochybuje o tom, že Itálie je zemí módě zaslíbenou. Výjimkou v tomto směru není ani Florencie, jež obvyklou nabídku všemožných značkových butiků doplňuje skoro pohádkovým příběhem o tom, kterak jeden chudý švec ke štěstí přišel…
Ono se řekne „boty“… Číst více »
Ze zkušeností našich cestovatelů vyplývá, že Kuba je naprosto bezpečná, lidé ochotní a srdeční, ceny však vysoké…
Několik zkušeností individuálních cestovatelů na Kubu Číst více »
I když je dnes hlavní ekonomickou silou Madeiry cestovní ruch a služby s ním spojené, pořád se lze na ostrově setkat i s některými tradičními řemesly, jejichž výrobky jsou vítanými suvenýry…
Otevřít si v zemi výtečné čokolády a proslulých mistrů chocolatiérů obchod s čokoládou, byť nejste „domácí“ a dokonce ani z oboru? Proč ne, nápad se přece počítá, řekly si dvě mladé podnikavé Češky, k odvaze přidaly nemalé investice financí i energie a také odborné kurzy. Do roka sklidily první ovoce originálního projektu, s nímž pod Alpami denně kouzlí čokoládové kreace i úsměv na rtech spokojených turistů…
Asi to znáte – některá města se dostanou člověku pod kůži, ještě než se v nich stačí pořádně rozkoukat. Přesně tohle mě potkalo v Krnově, a tentokrát jsem ani nemusel dlouze hloubat, proč se to stalo. Jako jedinec odchovaný matkou Stověžatou podvědomě tíhnu k místům s dostatkem kostelních i jiných věží, kde ale zároveň vždy hledám nějakou obdobu Petřína, místa, odkud se lze po tom božím světě pořádně rozhlédnout. A Krnov – voila!
Základy římské kolonie Barcino, současné Barcelony, byly položeny v místech dnešní potemnělé Gotické čtvrti. Rozhodující úlohu při výběru místa jistě hrála blízkost moře a skutečnost, že šlo o přirozený přístav. Už tehdy ale komplikovaly lodím vjezd naplaveniny splachované sem prudkými dešti a písek přinášený pobřežními proudy…
Cesta, kterou si v Brazílii vyšlapali Češi, se neřadí mezi „přistěhovalecké dálnice“. Ve srovnání s jinými národy je česká imigrace do Brazílie poměrně malá, zato je vyšlapána „bosýma nohama“, nohama, které při dobývání půdy a nového života z útrob pralesa zažily své, od setkání s tropickou havětí, nepřízně počasí, až po nejistotu spojenou s životními začátky zcela od nuly. Zanechala po sobě ale stopy hluboké tak, že jsou dodnes na očích celému světu a mimořádně také přispěly k rozvoji Brazílie samotné, nového domova pro celkem tři významnější české imigrační vlny. V současnosti se v Brazílii čeští krajané nebo jejich potomci počítají na desítky tisíc…
České stopy v Brazílii Číst více »
